Mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství

Mateřská dovolená je poskytována zaměstnancům v rozsahu 28 týdnů nebo 37 týdnů (u dvojčat). Mateřská dovolená je poskytována zaměstnancům v rozsahu 28 týdnů nebo 37 týdnů (u dvojčat).

Na mateřskou dovolenou má nárok žena, v době před porodem (mateřská se zahajuje 6 – 8 týdnů před očekávaným termínem porodu), a po porodu. Zaměstnavatel má ze zákona povinnost tuto mateřskou dovolenou ženě poskytnout. Na mateřskou má ale nárok i otec dítěte (může ji ale čerpat vždy jen jeden z rodičů).

Kdo má nárok na mateřskou dovolenou

Na mateřskou dovolenou mají nárok všichni zaměstnanci v souvislosti s porodem a péčí o nově narození dítě – viz konkrétně zákoník práce:

§ 195

Mateřská dovolená      

(1) V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.

Jaká je délka mateřské dovolené

Mateřská dovolená je poskytována zaměstnancům v rozsahu 28 týdnů (pokud se narodí jedno dítě) nebo 37 týdnů (pokud to budou dvojčata či „vícerčata“).

Mateřská dovolená začíná zpravidla v období 6 – 8 týdnů před porodem, a pokračuje pak po zbytek doby i po porodu. Po ukončení mateřské dovolené zpravidla následuje rodičovská dovolená.

Peněžitá pomoc v mateřství

Zatímco na mateřskou dovolenou, má nárok každá žena (nebo případně otec dítěte), už jen z toho důvodu, že porodí dítě, s peněžitou pomocí v mateřství je to trochu složitější.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM), je dávka vyplácená státem, na základě nemocenského pojištění (tedy podobně jako nemocenské dávky při pracovní neschopnosti). Aby žena (nebo případně otec dítěte), měl/a nárok na PPM, musí splňovat dvě základní podmínky:

  • V době podání žádosti o PPM musí být účastníkem nemocenského pojištění, tedy zaměstnaná (kdy nemocenské pojištění hradí zaměstnavatel), nebo podnikat jako OSVČ (a platit si nemocenské pojištění) nebo být alespoň v ochranné době 180 dní od skončení posledního zaměstnání
  • V době podání žádosti o PPM musí splňovat podmínku minimální doby účasti na nemocenském pojištění v rozsahu 270 kalendářních dní v posledních 2 letech (u OSVČ je navíc ještě podmínka 180 dní účasti na nemocenském pojištění v posledním roce)

Nárok na „mateřskou“ u studentky

Za studenty nikdo nemocenské pojištění neplatí. Stát za studenty odvádí pouze zdravotní pojištění. Těhotná studentka tedy zpravidla nemá nárok na „mateřskou“, a dostává až rodičovský příspěvek, po narození dítěte.

Je zde ale jedna výjimka – pokud studentka ještě před porodem úspěšně absolvuje studium a současně pracuje (resp. je účastníkem nemocenského pojištění), pak nárok mít může. Doba studia se v takovém případě může započítat do oné minimální doby pojištění – viz zákon o nemocenském pojištění

(4) Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavců 2 a 3 se započítává též          

a) doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno,

Nárok na mateřskou u nezaměstnané

Podobně jako u studentů, ani za nezaměstnané nikdo neplatí nemocenské pojištění. V době, kdy jste nezaměstnaní, na Úřadu práce, za vás stát hradí pouze zdravotní pojištění. Žena, která je tedy nezaměstnaná (ať už v evidenci Úřadu práce nebo ne), tedy zpravidla nemá nárok na PPM. Výjimkou by byla situace, kdy by k porodu mělo dojít do 180 dní od skončení posledního zaměstnání.

Oněch 180 dní je totiž tzv. ochranná doba. Pokud je tedy žena nezaměstnaná, ale porodí do 180 dní od skončení poslední pojištěné činnosti (zaměstnání nebo podnikání), pak nárok na PPM mít bude.

Pozn.: Ochranná lhůta 180 dní platí jen v případě, že poslední zaměstnání trvalo nejméně stejnou dobu. Pokud by poslední zaměstnání trvalo třeba jen 60 dní, pak je i ochranná lhůta jenom 60 dní.

Kdy má na mateřskou nárok tatínek?

I otec dítěte může také čerpat mateřskou dovolenou nebo dostávat peněžitou pomoc v mateřství.

U tatínka dítěte je to ale trochu složitější. Aby měl nárok na PPM, tak musí v 7 týdnu po narození dítěte (dříve to není možné), uzavřít s matkou dítěte dohodu o svěření do péče. Na základě toho si pak může požádat o poskytnutí PPM. To se hodí třeba v případě, kdy je žena nezaměstnaná, a nemá tak nárok na PPM.

Platí ale, že v době, kdy otec dítěte čerpá PPM, tak nemůže vykonávat stejné zaměstnání. Jde o to, že podobně jako při pracovní neschopnosti se nechodí do práce, tak i v době čerpání PPM není možné vykonávat stejnou pracovní činnost, pro stejného zaměstnavatele.

Je ale možné, aby se zaměstnavatelem byla uzavřena třeba dohoda o provedení práce (DPP), nebo dohoda o pracovní činnosti (DPČ), na jinou pracovní činnost. Pak je možné pracovat a současně pobírat PPM.

Z čeho se počítá mateřská?

Výše peněžité podpory v mateřství se odvíjí od hrubé mzdy (u OSVČ od toho jaké si platí nemocenské pojištění). Z hrubé mzdy (zpravidla z období posledních 12 měsíců), se pak vypočítá denní vyměřovací základ.

Velmi zjednodušeně. Pokud by žena měla hrubou mzdu 35000 Kč měsíčně, pak denní vyměřovací základ bude 35000 * 12 / 365 = 1150,68 Kč.

Takto určený vyměřovací základ se pak dále redukuje:

  • 1 redukční hranice = do 942 Kč se započítá 100%
  • 2 redukční hranice = nad 942 Kč do 1412 Kč se započítá 70%
  • 3 redukční hranice = nad 1412 Kč do 2824 Kč se započítá 30%
  • Pokud je vyměřovací základ vyšší než 2824 tak se už nic dalšího nezapočítává

V případě hrubé mzdy 35000 Kč, by tedy redukovaný vyměřovací základ byl 1068 Kč. A z něj je pak stanovena výše PPM – což je 70% z redukovaného základu, v našem příkladu tedy 748 Kč.

Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí za každý kalendářní den, včetně víkendů a svátků. Za měsíc (30 dní) by tedy vyplacená částka byla ve výši 22 440 Kč, celkově (za 28 týdnů) pak 146 608 Kč.

Pro konkrétní výpočet výše „mateřské“ můžete použít i naši kalkulačku zde.

Pro výpočet výše PPM se používá pouze mzda (nebo u OSVČ je to navázáno na hrazené pojistné). Pokud je tedy žena před porodem doma, na rizikovém těhotenství, a pobírá tak nemocenské dávky, které jsou nižší, než její běžná mzda, na výši PPM to nemá vliv. Nemocenské dávky se do výpočtu výše mateřské nijak nezahrnují. PPM se tak počítá z příjmu před zahájením pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství.

Ostatní čtenáři si prohlédli:

Diskuse: Mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství

Zapojte se do diskuse:

Jsme velmi rádi, že jste se rozhodli zapojit do naší diskuse. Mějte prosím na paměti, že všechny komentáře v diskusi podléhají kontrole a schválení administrátorem. Váš komentář se tedy zobrazí až s menším zpožděním. O zveřejnění nebo zamítnutí, a o reakcích na váš komentář Vás budeme informovat na zadanou emailovou adresu. Všechny komentáře, které nejsou v souladu se zákony ČR a obecně s dobrými mravy budou zamítnuty. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.

Zvolte si svůj obrázek:

Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar

Těhotenství
Porod
Kalkulačky
Mateřská a peníze
Po porodu
Poradna