Nárok na výživné pro matku dítěte

Pokud matka dítěte není provdána za otce dítěte, pak má otec dítěte povinnost platit jí výživné po dobu dva roky od porodu.

Pokud matka dítěte není provdána za otce dítěte, pak má otec dítěte povinnost platit jí výživné po dobu dva roky od porodu. Výše výživného pro matku dítěte, se stanovuje s ohledem na potřeby matky dítěte, a současně s ohledem na finanční možnosti otce dítěte. Výše výživného pro ženu po porodu, by měla být v takové výši, aby žena měla zajištěn takový životní standard, jakého by dosahovala, pokud by s daným mužem žila v manželství.

Současně má otec dítěte povinnost přispět jí i na část nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Jedná se o skutečně vynaložené náklady, které převyšují příspěvky pro těhotnou ženu, na které má nárok od státu.

V zásadě sem mohou spadat náklady na zajištění kvalitnější výživy během těhotenství, těhotenské oblečení, léky které žena bere v souvislosti s těhotenstvím apod. Je také možné požadovat, aby tyto náklady otec dítěte uhradil ještě před porodem. Žena na ně má nárok, i kdyby se dítě nenarodilo živé.

Naopak sem nepatří náklady spojené s pořízením výbavičky pro dítě – oblečení, postýlka, kočárek ap. Tyto náklady by měly být řešeny v rámci výživného pro dítě, které se řeší odděleně od výživného pro matku.

Promlčecí lhůta, po které již není možné vyžadovat úhradu těchto nákladů je 3 roky. Podobně, jako u výživného na dítě – pokud se matka dítěte a jeho otec nedohodnou, pak je nutné obrátit se na soud s požadavkem na určení výše výživného a výše nákladů spojených s těhotenství.

Mohlo by vás zajímat: Změny u rodičovského příspěvku 2024, Z čeho se počítá PPM 2024, Nárok na porodné 2024

Daňová sleva na dítě může být uplatněna celá (za celý rok), i když jste byla zaměstnaná jenom půl roku. Podmínkou pro nárok na daňový bonus, je minimální roční příjem, alespoň 113 400 Kč (v minulém roce to bylo 103 800 Kč).
Těhotná žena (neprovdaná matka dítěte), má nárok na výživné pro sebe (až do 2 roků po porodu). Dále je nárok na výživné pro dítě, a na jednorázový příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Výživné je možné žádat i po pravděpodobném otci dítěte.
Zákon nestanovuje žádné minimální nebo maximální výživné. Konkrétní výše alimentů je plně v kompetenci rozhodujícího soudce.
Parlament schválil změnu zákona o náhradním výživném. Na alimenty od státu (od Úřadu práce), bude nově nárok až 4 roky (48 měsíců). Doposud to byly pouze 2 roky. Od státu je možné dostat až 3 tisíce korun na jedno dítě (podmínkou je zahájení exekuce na alimenty).
Samoživitelky (samoživitelé) mohou mít nárok na náhradní výživné od státu. Jedná se o novou sociální dávku, kterou vyplácí Úřad práce. Náhradní výživné (alimenty) jsou až 3000 Kč na jedno dítě. Aktuálně již bylo přijato přes 9000 žádostí. Průměrná měsíční částka je 1700 Kč na jedno dítě.
Pokud vám druhý rodič dítěte, neplatí soudem stanovené alimenty, pak je možnost obrátit se na Úřad práce, a podat žádost o náhradní výživné. To může být ve výši až 3000 Kč na jedno dítě. Nárok je po dobu 48 měsíců. Podmínkou je zahájení exekuce pro neplacení alimentů.
Ministerstvo spravedlnosti vydalo tabulku doporučené výše výživného (a související metodiku pro výpočet alimentů). Stále se ale jedná pouze o doporučení – tabulka ani jiné postupy nejsou pro soud právně závazné.
Vláda schválila návrh, že by od července 2021 bylo vypláceno náhradní výživné za neplatiče alimentů. Náhradní výživné by vyplácel Úřad práce (jako jiné sociální dávky), v maximální výši 3000 Kč měsíčně. To odpovídá tomu, jaká je průměrná výše alimentů v roce 2020.