Vyživovací povinnost otce dítěte

Kromě vyživovací povinnosti na dítě, má otec dítěte také vyživovací povinnost vůči matce dítěte.

O tom, že otec dítěte má vyživovací povinnost na dítě, ví asi každý. Typicky tedy po rozvodu, nebo pokud spolu otec a matka při narození dítěte společně nežijí (a tedy se společně nepodílí na nákladech na živobytí), má otec dítěte povinnost platit výživné (alimenty).

Placení výživného, je buď možné vyřešit vzájemnou dohodou mezi otcem a matkou dítěte, nebo je nutné obrátit se na soud, který pak stanoví výši výživného.

Pokud pak otec dítěte výživné neplatí, je možné jej vymáhat i s pomocí exekutora (byť je to pak v realitě někdy dost obtížné a někdy i nemožné). Neplnění vyživovací povinnosti je pak také trestným činem, za který hrozí i nepodmíněný trest.

Kromě vyživovací povinnosti na dítě, má otec dítěte také vyživovací povinnost vůči matce dítěte. Neprovdaná matka má dle ustanovení § 95 zákona o rodině právo na příspěvek na přiměřenou výživu, po dobu dvou let od porodu, a dále právo na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím.

Již v těhotenství tedy může žena po otci dítěte požadovat úhradu jednorázových výdajů spojených s těhotenstvím a porodem (třeba příspěvek na nákup těhotenského oblečení, na nákup potravinových doplňků pro těhotné ženy nebo různých léků v souvislosti s těhotenstvím).

Dále pak má nárok na pravidelný příspěvek na úhradu jejích nákladů na živobytí. Pokud otec dítěte neplní nebo odmítá plnit tuto vyživovací povinnost vůči matce dítěte, je opět možné obrátit se na soud, aby stanovil výši výživného pro matku.

Mohlo by vás zajímat: Z čeho se počítá mateřská 2024?, Porodné na třetí dítě 2024?, Kolik je životní minimum v roce 2024

Těhotná žena (neprovdaná matka dítěte), má nárok na výživné pro sebe (až do 2 roků po porodu). Dále je nárok na výživné pro dítě, a na jednorázový příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Výživné je možné žádat i po pravděpodobném otci dítěte.
Zákon nestanovuje žádné minimální nebo maximální výživné. Konkrétní výše alimentů je plně v kompetenci rozhodujícího soudce.
Parlament schválil změnu zákona o náhradním výživném. Na alimenty od státu (od Úřadu práce), bude nově nárok až 4 roky (48 měsíců). Doposud to byly pouze 2 roky. Od státu je možné dostat až 3 tisíce korun na jedno dítě (podmínkou je zahájení exekuce na alimenty).
Otec dítěte má po porodu nárok na 14 dní placené otcovské dovolené (během prvních 6 týdnů po porodu). Od 7 týdne po porodu může mít nárok i na „mateřskou“ (PPM – peněžitou pomoc v mateřství). Žena může mít nárok na nemocenskou (6 týdnů před porodem a 6 týdnů po porodu), nebo následně na podporu v nezaměstnanosti.
Během rodičovské dovolené, může být nárok na různé sociální dávky. Rodiny nebo samoživitelky s malým dítětem, mají nárok na rodičovský příspěvek a obvykle i na přídavky na dítě. Kromě toho může být nárok i na příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení. Samoživitelky mohou mít nárok i na náhradní výživné od státu.
Na otcovskou dovolenou, mají nárok zaměstnanci, nebo případně i podnikatelé (pokud si OSVČ platí dobrovolné nemocenské pojištění). Na otcovskou je nárok 2 týdny (14 kalendářních dní), během prvních 6 týdnů od narození dítěte.
Po porodu, má muž (otec dítěte) nárok na 14 dní placené otcovské dovolené. Nárok na dávku otcovské poporodní péče, je během prvních 6 týdnů po porodu. Výpočet otcovské je podobný, jako výpočet mateřské. U zaměstnance s hrubou mzdou do cca 45 000 Kč je to 70% z hrubé mzdy.
Otec dítěte (tatínek) má po narození dítěte nárok na 14 dní placené otcovské dovolené. Nárok je na ni během prvních 6 týdnů po porodu. Výpočet otcovské dovolené je stejný, jako výpočet mateřské (peněžité pomoci v mateřství). I otcovská je ve výši 70% z redukovaného denního vyměřovacího základu.