Vyživovací povinnost otce dítěte

Kromě vyživovací povinnosti na dítě, má otec dítěte také vyživovací povinnost vůči matce dítěte.

O tom, že otec dítěte má vyživovací povinnost na dítě, ví asi každý. Typicky tedy po rozvodu, nebo pokud spolu otec a matka při narození dítěte společně nežijí (a tedy se společně nepodílí na nákladech na živobytí), má otec dítěte povinnost platit výživné (alimenty).

Placení výživného, je buď možné vyřešit vzájemnou dohodou mezi otcem a matkou dítěte, nebo je nutné obrátit se na soud, který pak stanoví výši výživného.

Pokud pak otec dítěte výživné neplatí, je možné jej vymáhat i s pomocí exekutora (byť je to pak v realitě někdy dost obtížné a někdy i nemožné). Neplnění vyživovací povinnosti je pak také trestným činem, za který hrozí i nepodmíněný trest.

Kromě vyživovací povinnosti na dítě, má otec dítěte také vyživovací povinnost vůči matce dítěte. Neprovdaná matka má dle ustanovení § 95 zákona o rodině právo na příspěvek na přiměřenou výživu, po dobu dvou let od porodu, a dále právo na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím.

Již v těhotenství tedy může žena po otci dítěte požadovat úhradu jednorázových výdajů spojených s těhotenstvím a porodem (třeba příspěvek na nákup těhotenského oblečení, na nákup potravinových doplňků pro těhotné ženy nebo různých léků v souvislosti s těhotenstvím).

Dále pak má nárok na pravidelný příspěvek na úhradu jejích nákladů na živobytí. Pokud otec dítěte neplní nebo odmítá plnit tuto vyživovací povinnost vůči matce dítěte, je opět možné obrátit se na soud, aby stanovil výši výživného pro matku.

Mohlo by vás zajímat: Z čeho se počítá mateřská 2024?, Porodné na třetí dítě 2024?, Kolik je životní minimum v roce 2024

Pokud má například matka krevní skupinu 0 a otec krevní skupinu A, není možné, aby dítě mělo krevní skupinu B nebo AB.