Vyživovací povinnost otce dítěte

Kromě vyživovací povinnosti na dítě, má otec dítěte také vyživovací povinnost vůči matce dítěte.

O tom, že otec dítěte má vyživovací povinnost na dítě, ví asi každý. Typicky tedy po rozvodu, nebo pokud spolu otec a matka při narození dítěte společně nežijí (a tedy se společně nepodílí na nákladech na živobytí), má otec dítěte povinnost platit výživné (alimenty).

Placení výživného, je buď možné vyřešit vzájemnou dohodou mezi otcem a matkou dítěte, nebo je nutné obrátit se na soud, který pak stanoví výši výživného.

Pokud pak otec dítěte výživné neplatí, je možné jej vymáhat i s pomocí exekutora (byť je to pak v realitě někdy dost obtížné a někdy i nemožné). Neplnění vyživovací povinnosti je pak také trestným činem, za který hrozí i nepodmíněný trest.

Kromě vyživovací povinnosti na dítě, má otec dítěte také vyživovací povinnost vůči matce dítěte. Neprovdaná matka má dle ustanovení § 95 zákona o rodině právo na příspěvek na přiměřenou výživu, po dobu dvou let od porodu, a dále právo na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím.

Již v těhotenství tedy může žena po otci dítěte požadovat úhradu jednorázových výdajů spojených s těhotenstvím a porodem (třeba příspěvek na nákup těhotenského oblečení, na nákup potravinových doplňků pro těhotné ženy nebo různých léků v souvislosti s těhotenstvím).

Dále pak má nárok na pravidelný příspěvek na úhradu jejích nákladů na živobytí. Pokud otec dítěte neplní nebo odmítá plnit tuto vyživovací povinnost vůči matce dítěte, je opět možné obrátit se na soud, aby stanovil výši výživného pro matku.

Mohlo by vás zajímat: Z čeho se počítá mateřská 2023?, Porodné na třetí dítě 2023?, Kolik je životní minimum v roce 2023

Parlament schválil změnu zákona o náhradním výživném. Na alimenty od státu (od Úřadu práce), bude nově nárok až 4 roky (48 měsíců). Doposud to byly pouze 2 roky. Od státu je možné dostat až 3 tisíce korun na jedno dítě (podmínkou je zahájení exekuce na alimenty).
Otec dítěte má po porodu nárok na 14 dní placené otcovské dovolené (během prvních 6 týdnů po porodu). Od 7 týdne po porodu může mít nárok i na „mateřskou“ (PPM – peněžitou pomoc v mateřství). Žena může mít nárok na nemocenskou (6 týdnů před porodem a 6 týdnů po porodu), nebo následně na podporu v nezaměstnanosti.
Během rodičovské dovolené, může být nárok na různé sociální dávky. Rodiny nebo samoživitelky s malým dítětem, mají nárok na rodičovský příspěvek a obvykle i na přídavky na dítě. Kromě toho může být nárok i na příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení. Samoživitelky mohou mít nárok i na náhradní výživné od státu.
Na otcovskou dovolenou, mají nárok zaměstnanci, nebo případně i podnikatelé (pokud si OSVČ platí dobrovolné nemocenské pojištění). Na otcovskou je nárok 2 týdny (14 kalendářních dní), během prvních 6 týdnů od narození dítěte.
V roce 2023 se zvýšily přídavky 200 Kč měsíčně. Aktuálně je nárok na příspěvek, při příjmu do 3,4 násobku životního minima. Životní minimum se od 1. 1. 2023 zvýšilo o 5,2%. Díky těmto změnám, má na přídavky nárok více dětí (rodin). O příspěvek na dítě je možné požádat na Úřadu práce.
Samoživitelky (samoživitelé) mohou mít nárok na náhradní výživné od státu. Jedná se o novou sociální dávku, kterou vyplácí Úřad práce. Náhradní výživné (alimenty) jsou až 3000 Kč na jedno dítě. Aktuálně již bylo přijato přes 9000 žádostí. Průměrná měsíční částka je 1700 Kč na jedno dítě.
Po porodu, má muž (otec dítěte) nárok na 14 dní placené otcovské dovolené. Nárok na dávku otcovské poporodní péče, je během prvních 6 týdnů po porodu. Výpočet otcovské je podobný, jako výpočet mateřské. U zaměstnance s hrubou mzdou do cca 40 900 Kč je to 70% z hrubé mzdy.
Pokud vám druhý rodič dítěte, neplatí soudem stanovené alimenty, pak je možnost obrátit se na Úřad práce, a podat žádost o náhradní výživné. To může být ve výši až 3000 Kč na jedno dítě. Nárok je po dobu 24 měsíců. Podmínkou je zahájení exekuce pro neplacení alimentů.