Kdo má nárok na výživné na dítě

Výživné na dítě je určeno pro toto dítě.

Výživné na dítě je určeno pro toto dítě. Pokud se jedná o nezletilé dítě, pak je příjemcem výživného jeho zákonný zástupce. Ten by pak toto výživné měl používat v souladu s jeho účelem – tedy na pokrytí potřeb dítěte.

Pokud se jedná o zletilé dítě (tedy dítě, které dosáhlo plnoletosti), pak by příjemcem výživného mělo být přímo toto dítě.

O nároku na výživné  – pokud se jeho rodiče (nebo obecněji osoby, které mají vůči dítěti vyživovací povinnost) nedohodnou, rozhoduje soud. A to na návrh dítěte nebo jeho zákonného zástupce. V praxi pak může nastat řada situací, které se liší v tom, komu bude přiznán nárok na výživné.

Nejčastější situací je když se manželé rozvedou, nebo když se neprovdané ženě narodí dítě. V takovém případě je výživné v 90% přiznáno matce dítěte, Tedy otec dítěte pak musí platit alimenty v soudem stanovené výši. Jsou ale i případy, kdy povinnost hradit výživné mají oba rodiče., nebo ani jeden z nich.

Od poloviny roku 2021, je možné požádat Úřad práce, o tzv. „náhradní výživné“. Na to je nárok, pokud jeden z rodičů nebude platit výživné. Je možné dostat až 3000 Kč na jedno dítě. Ale jen za předpokladu, že nezaplacené výživné, bude vymáháno prostřednictvím exekutora.

Mohlo by vás zajímat: Kolik by mělo být výživné na dítě po rozvodu?, Tabulka doporučená výše výživného

Dítě má právo, aby s ním v nemocnici byl jeho rodič. Toto právo ale není absolutní. Záleží i na omezeních v konkrétní nemocnici. Během hospitalizace dítěte v nemocnici, není nárok na ošetřovné (OČR). Může být ale nárok na neschopenku (pokud je rodič hospitalizován společně s dítětem).
Parlament schválil změnu zákona o náhradním výživném. Na alimenty od státu (od Úřadu práce), bude nově nárok až 4 roky (48 měsíců). Doposud to byly pouze 2 roky. Od státu je možné dostat až 3 tisíce korun na jedno dítě (podmínkou je zahájení exekuce na alimenty).
Během rodičovské dovolené, může být nárok na různé sociální dávky. Rodiny nebo samoživitelky s malým dítětem, mají nárok na rodičovský příspěvek a obvykle i na přídavky na dítě. Kromě toho může být nárok i na příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení. Samoživitelky mohou mít nárok i na náhradní výživné od státu.
Během OČR (nebo ani během neschopenky) vám zaměstnavatel nesmí dát výpověď (paragraf 53, ZP). Ukončení pracovního poměru ve zkušební době, je ale možné i během OČR. Na ošetřovné je nárok i po skončení zaměstnání (celkem 9 nebo 16 dní, popř. až 90 dní u dlouhodobého ošetřovného).
Podívejte se, na jaké sociální dávky a podporu od státu, může mít nárok matka samoživitelka s dítětem (dětmi) v roce 2023. Můžete mít nárok na mateřskou, rodičovskou, porodné, přídavky na dítě, příspěvek na bydlení, dávky hmotné nouze (příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení).
Od začátku roku 2023 se zvýšilo životní a existenční minimum (zvýšení o 5,2% ). Od ledna 2023, se také zvyšují dětské přídavky o 200 Kč. Nově je u dětí do 6 roků nárok na 1330 Kč, u dětí 6 - 15 roků je to 1470 Kč a u dětí do 26 roků je to 1580 Kč měsíčně.
V roce 2023 se zvýšilo životní minimum (od 1. ledna 2023 se navýšily částky životního a existenčního minima o 5,2%). Základní životní minimum jednotlivce je tedy od 1. 1. 2023 částka 4860 Kč (zvýšení o 240 Kč). Existenční minimum jednotlivce je od 1. 1. 2023 částka 3130 Kč (zvýšení o 150 Kč).
Samoživitelky (samoživitelé) mohou mít nárok na náhradní výživné od státu. Jedná se o novou sociální dávku, kterou vyplácí Úřad práce. Náhradní výživné (alimenty) jsou až 3000 Kč na jedno dítě. Aktuálně již bylo přijato přes 9000 žádostí. Průměrná měsíční částka je 1700 Kč na jedno dítě.