Na co má nárok těhotná nezaměstnaná na Úřadu práce

Pro těhotné ženy pak nejsou žádné speciální sociální dávky.

Pokud je žena během těhotenství, v době před porodem, nezaměstnaná, vedená na Úřadu práce, pak to může mít složitější. Nemusí mít totiž nárok na „mateřskou“ (peněžitou pomoc v mateřství).

Na tu je totiž nárok, jen pokud je žena zaměstnaná (v době 6 – 8 týdnů před porodem, kdy začíná mateřská dovolená a je podávána žádost o PPM).

Nebo je případně nárok na PPM, i pokud by žena byla sice nezaměstnaná, ale současně byla v ochranné době až 180 dní, od skončení posledního zaměstnání.

Současně pak musí být splněna podmínka minimální doby nemocenského pojištění (nejčastěji tedy doba v zaměstnání). A to 270 kalendářních dní.

Pokud například žena pracuje, ale pracovní poměr jí během těhotenství skončí, pak to nemusí znamenat, že by automaticky nebyl nárok na „mateřskou“.

Po skončení zaměstnání může mít žena nárok na podporu v nezaměstnanosti (při splnění podmínky minimální „odpracované“ doby 12 měsíců za poslední 2 roky).

Nárok na PPM bude mít žena, jen pokud mezi ukončením zaměstnání a uplatněním nároku na PPM, neuplyne více než 180 dní (za předpokladu že poslední zaměstnání trvalo nejméně 180 dní).

Pro těhotné ženy pak nejsou žádné speciální sociální dávky. Po narození dítěte může být nárok na porodné (závisí na výši příjmu), a určitě je nárok na rodičovský příspěvek. Případně pak ještě může být nárok na jiné sociální dávky, jako jsou třeba dávky hmotné nouze, nebo třeba příspěvek na bydlení.

Mohlo by vás zajímat: Minimální doba zaměstnání pro nárok na PPM, Nárok na mateřskou po ukončení zaměstnání

Během OČR (nebo ani během neschopenky) vám zaměstnavatel nesmí dát výpověď (paragraf 53, ZP). Ukončení pracovního poměru ve zkušební době, je ale možné i během OČR. Na ošetřovné je nárok i po skončení zaměstnání (celkem 9 nebo 16 dní, popř. až 90 dní u dlouhodobého ošetřovného).
Na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství), je nárok při splnění podmínky minimální doby účasti na nemocenském pojištění (270 dní za poslední 2 roky). Nemocenské pojištění se nedá doplatit zpětně. Po porodu je nárok na rodičovský příspěvek (a případně i na další sociální dávky).
Na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství), může mít nárok i muž (otec dítěte). Nárok je po dobu 22 týdnů – nejdříve od začátku 7 týdne po porodu. Výpočet mateřské pro otce dítěte je stejný, jako pro ženu. I zde se jedná o 70% z redukovaného vyměřovacího základu.
Základní podmínky pro nárok na mateřskou, se v roce 2023 nemění. Od 1. 1. 2023, se zvyšují redukční hranice. Maximální mateřská je v roce 2023 ve výši 49 440 Kč. Na peněžitou pomoc v mateřství (PPM), je nárok 28 nebo 37 týdnů (pro muže jen 22 týdnů).
V roce 2021, se změnila pravidla pro výpočet dovolené v zaměstnání. I v roce 2023 tedy platí, že se dovolená vypočítá za každý odpracovaný týden (minimálně 4). Mateřská dovolená (28 nebo 37 týdnů) se pro nárok na dovolenou započítává celá. Rodičovská dovolená se započítá maximálně jako 20 týdnů.
Příspěvek na bydlení je základní sociální dávka na bydlení. Na přídavek na bydlení máte nárok při bydlení v nájmu, u podnájmu celého bytu, na družstevní byt, byt v osobním vlastnictví. V roce 2022 dochází k mimořádnému zvýšení normativních nákladů na bydlení a zvýší se i životní a existenční minimum.
Pro nárok na PPM, musíte mít alespoň 270 dní účasti na nemocenském pojištění. A dále musíte být v době termínu začátku PPM, stále účastníkem nemocenského pojištění (např. zaměstnaná), nebo být v ochranné době (až 180 dní) od skončení posledního zaměstnání.
Zaměstnavatel má povinnost, držet vám původní pracovní místo, jen po dobu mateřské dovolené. Po skočení rodičovské dovolené, vám zaměstnavatel nemusí dát úplně stejné pracovní místo – musí to být ale pracovní pozice, která je v souladu s tím, co máte v pracovní smlouvě.