Vláda schválila návrh, že by od července 2021 bylo vypláceno náhradní výživné za neplatiče alimentů. Náhradní výživné by vyplácel Úřad práce (jako jiné sociální dávky), v maximální výši 3000 Kč měsíčně. To odpovídá tomu, jaká je průměrná výše alimentů v roce 2020.
Vláda schválila, že by stát měl platit náhradní výživné rodičům, u kterých druhý rodič dítěte neplatí alimenty. To by mohlo hodně ulevit hlavně samoživitelkám (samoživitelům), kteří se musí start o dítě sami. Náhradní výživné (které by vyplácel Úřad práce), by bylo až 3000 Kč měsíčně na jedno dítě.
Myšlenka, že by stát uhradil alespoň část výživného za ty rodiče, kteří neplní svou vyživovací povinnost vůči dítěti, není nová. Objevila se již před mnoha lety. Nikdy ale nebyla schválena.
Nyní se zdá, že by mohlo být náhradní výživné uvedeno do praxe. V pondělí 15. června 2020 vláda schválila vládní návrh na náhradní výživné.
Tento návrh nyní musí schválit parlament a senát. Pokud bude návrh schválen, tak se předpokládá, že by se náhradní výživné začalo vyplácet od července 2021. Dřívější termín (od začátku doku 2021) se již nedá stihnout.
Podle vládního návrhu by náhradní výživné na dítě mělo mít podobu „sociální dávky“. Výživné na dítě by vyplácel Úřad práce pravidelně každý měsíc do maximální výše 3000 Kč na jedno dítě. A stát by pak následně vymáhal toto výživné po neplatiči.
Podle dostupných statistik, je průměrná výše výživného na dítě ve výši 2900 Kč. Navrhovaná výše výživného tedy odpovídá tomu, jaké je průměrné výživné.
Vzhledem k tomu, že výši alimentů stanovují soudy individuálně, pak jsou zde velké odchylky nahoru i dolů:
Při stanovení výše výživného by měly soudy vycházet z doporučené výše – viz tato kalkulačka pro výpočet výše alimentů. Je ale pravda, že výživné stanovují soudy individuálně a tak jsou zde značné rozdíly.
Podle dostupných informací by mělo být náhradní výživné s těmito podmínkami:
I když se již jedná o vládou schválený návrh zákona, zatím u něj neproběhla diskuse v parlamentu. Je tedy možné, že výsledná podoba náhradního výživného bude jiná. Dá se očekávat bouřlivá diskuse i různé pozměňovací návrhy.
Je nutné si uvědomit, že na podzim 2020 se konají volby do krajských zastupitelstev a do senátu. A v roce 2021 to budou volby do poslanecké sněmovny (parlamentu).
Diskuse o náhradním výživném, které by rodičům platil stát je poměrně vděčné téma. Rozvedených rodičů, kteří by měli dostávat alimenty (a nedostávají), je hodně. Takže souvislost projednávání této otázky s blížícími se volbami nemusí být čistě náhodná.
Náhradní výživné na dítě mají třeba na Slovensku (již od roku 2008). Pokud na Slovensku rodič neplatí 3 měsíce alimenty, je možné požádat o náhradní výživné. To může být až ve výši 1,2 násobku životního minima pro dítě.
I v některých dalších evropských zemích je poskytováno náhradní nebo zálohové výživné. Například i ve Švýcarsku, v Belgii, ve Švédsku nebo v Norsku. I v těchto státech jsou podmínky srovnatelné s tím, co je navrhováno v ČR. Výše náhradního/zálohové výživného se pochopitelně liší, jakož i podmínky pro nárok, v závislosti na konkrétních zákonech v dané zemi. V obecné rovině je ale princip náhradního výživného plně srovnatelný.