Proplacení dovolené, je možné jenom při ukončení zaměstnání. Po skončení mateřské, je možné čerpat řádnou dovolenu (před začátkem rodičovské). Za dovolenou je nárok na náhradu mzdy – vypočítá se z průměrného nebo z pravděpodobného výdělku.
Mateřská dovolená, začíná už před porodem (nástup na mateřskou je 8 – 6 týdnů před porodem). A končí po 28 týdnech (jedno dítě) nebo po 37 týdnech (dvojčata a vícerčata).
Po skončení mateřské dovolené, zůstává drtivá většina maminek dále doma na rodičovské dovolené (která může být až do 3 roků dítěte).
Po skončení mateřské dovolené, a před začátkem rodičovské dovolené, si může maminka ještě vybrat dovolenou v zaměstnání.
Někdy se mluví o proplacení dovolené, ale fakticky se jedná o čerpání řádné dovolené v zaměstnání (kdy je nárok na odpovídající náhradu mzdy).
Na proplacení dovolené, je nárok pouze při ukončení zaměstnání. Jinak zákoník práce neumožňuje zaměstnavateli, aby vám proplácel nevyčerpanou dovolenou.
Pouze při výpovědi, musí zaměstnavatel proplatit nevyčerpanou dovolenou (je nárok na náhradu mzdy, která se vypočítá z průměrného výdělku).
Po skončení mateřské dovolené, je možné pouze čerpání dovolené. Maminka, které bude končit mateřská, může zaměstnavateli nahlásit, že si bude vybírat řádnou dovolenou. A na rodičovskou nastoupí až po dobrání zbylé dovolené.
Čerpání dovolené, bezprostředně po skončení mateřské, je jediný případ, kdy pro dovolenou není potřeba souhlas zaměstnavatele, ale stačí jenom oznámení.
Na dovolenou v zaměstnání, vzniká nárok i během mateřské dovolené. Pro nárok na dovolenou, se započítá jak odpracovaná doba před začátkem mateřské, tak i celá doba na mateřské dovolené.
Mateřská dovolená, se na rozdíl od rodičovské dovolené, započítá v celém rozsahu (celých 28 nebo případně 37 týdnů, se pro nárok na dovolenou započítá stejně, jako běžná odpracovaná doba).
Kromě toho, se pro nárok na dovolenou může započítat i část z následující rodičovské dovolené.
Nebo případně i předchozí neschopenka z důvodu rizikového těhotenství. Rodičovská dovolená, neschopenka, nebo i další zameškané doby v zaměstnání, se ale započítají jenom z části.
Z rodičovské (nebo neschopenky) se může započítat maximálně 20 týdnů (a pouze v případě, že mimo takto zameškanou dobu, bylo odpracováno alespoň 12 týdnů).
Výpočet náhrady mzdy za dovolenou („proplacení dovolené“), je po mateřské stejný, jako při běžném čerpání dovolené v zaměstnání.
Za hodiny dovolené, je nárok na náhradu mzdy, která se vypočítá z průměrného výdělku (je nárok na 100%).
Po skončení mateřské, se ale zpravidla nedá určit průměrný výdělek (v předchozím kalendářním čtvrtletí, bývá obvykle jediným příjem jenom peněžitá pomoc v mateřství, která je pro tento výpočet irelevantní), a tak se na místo průměrného výdělku může použít i pravděpodobný výdělek (viz níže).
Další kalkulačky:
Za dovolenou je nárok na průměrnou mzdu (resp. na průměrný výdělek). Průměrný výdělek, se vypočítá vždy za předchozí kalendářní čtvrtletí.
Pravidla pro výpočet průměrného výdělku, jsou popsána v zákoníku práce – viz paragrafy 351 až 362.
Výpočet se provádí z hrubé mzdy, včetně některých příplatků (za práci v noci, o víkendu, ve svátek nebo přesčas). Celková hrubá mzda, se dělí počtem odpracovaných hodin (včetně přesčasů). A výsledkem je průměrná hrubá hodinová mzda.
Náhrada mzdy za dovolenou, je 100% průměrného výdělku – celková částka se vypočítá podle počtu čerpaných hodin dovolené.
V některých případech, se ale pro výpočet náhrady mzdy nedá použít průměrný výdělek. Platí to obvykle i pro čerpání dovolené po skončení mateřské.
Pokud v posledním kalendářním čtvrtletí (ze kterého by se měl počítat průměrný výdělek), nejsou žádné odpracované hodiny (a žádná mzda, PPM se nepočítá), tak není z čeho vypočítat průměrný výdělek.
V takových případech se namísto průměrného výdělku, používá pravděpodobný výdělek – viz paragraf 355 v zákoníku práce.
§ 355 Pravděpodobný výdělek
(1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.
(2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Obdobný postup (výpočet průměrného nebo pravděpodobného výdělku) se používá i pro další náhrady – náhrada mzdy za nemoc, náhrada mzdy za svátek, nebo i pro výpočet průměrné čisté mzdy, ze které se počítá podpora na úřadu práce.