Pokud má například matka krevní skupinu 0 a otec krevní skupinu A, není možné, aby dítě mělo krevní skupinu B nebo AB.
Krevní skupina, resp. krevní typ určuje, jaké jsou vlastnosti červených krvinek konkrétního člověka. Aktuálně známe 4 základní krevní skupiny – tedy krevní skupina A, krevní skupina B, krevní skupina AB a krevní skupina 0. Dále se ještě obvykle rozlišuje RH faktor (Rh plus nebo Rh mínus). Kromě toho ale existuje dalších 50 systémů krevních typů. Ty jsou ale obvykle velmi vzácné a běžně se s nimi ani lékaři nesetkávají.
To, jakou bude mít vaše dítě krevní skupinu, je dáno geneticky. Podle toho, jaká je krevní skupina otce a matky dítěte, je pak i krevní skupina samotného dítěte. Tyto pravidla, podle kterých se řídí dědičnost krevní skupiny, jsou pevně daná a nejsou z nich žádné výjimky. Toho se pak často používá třeba ve sporech o určení otcovství.
Pokud má například matka krevní skupinu 0 a otec krevní skupinu A, není možné, aby dítě mělo krevní skupinu B nebo AB. Pokud ji ve skutečnosti má, pak „otec“ dítěte není otcem (vyjdeme-li z předpokladu, že matka dítěte je vždy jistá, a pomineme případy záměny dětí v porodnici apod.)
V této kalkulačce si můžete při znalosti krevní skupiny matky a otce spočítat, jaká může být krevní skupina dítěte.
Pro určení krevní skupiny dítěte platí tato základní pravidla
Zatímco to, jakou krevní skupinu má krev matky a jakou má dítě, až tak důležité není, u RH faktoru je to jiné.
Pokud totiž dojde k tomu, že matka má negativní RH faktor (RH faktor mínus) a dítě má RH faktor pozitivní (RH faktor plus), pak to může znamenat poměrně velký problém. A to dokonce až tak velký, že následky mohou být fatální (úplné odumření plodu nebo jeho vážné poškození).
Tělo matky, která má RH faktor minus totiž v případě, že má dítě RH faktor plus, na něj reaguje jako na cizorodý materiál a začne vytvářet protilátky. Ty pak rozkládají červené krvinky plodu. A to pak vede k vážným následkům.
Platí ale, že i když otec a matka dítěte mají odlišný RH faktor, při prvním těhotenství zpravidla nebývají žádné významné komplikace. Rizikové je pak až druhé (a všechna další) těhotenství. V současné době si již ale lékaři jsou velmi dobře vědomi hrozícího rizika a existují metody, jak zabránit tvorbě dalších protilátek v příštím těhotenství. Ihned po porodu je matce podána injekce imunoglobulinu, která blokuje tvorbu dalších protilátek.