Na peněžitou pomoc v mateřství má OSVČ nárok jen v případě, že si platí nemocenské pojištění. Minimální nemocenské pojištění je v roce 2024 ve výši 216 Kč měsíčně.
Zajímalo by vás, jaké jsou podmínky pro nárok na mateřskou u OSVČ, a v čem se to liší od „běžných“ zaměstnanců? Podnikáte jako OSVČ a plánujete těhotenství, nebo jste již dokonce těhotná, a chcete vědět, jak vysoká by byla vaše mateřská? V naší kalkulačce si to můžete sami započítat. Najdete zde i všechny základní užitečné informace. Pro další se pak můžete podívat do souhrnného článku na téma Mateřská a peněžitá pomoc v mateřství 2024.
Na peněžitou pomoc v mateřství má OSVČ nárok jen v případě, že si platí nemocenské pojištění. To je pro OSVČ dobrovolné. Na rozdíl od sociálního či zdravotního pojištění, kde je placení stanoveno zákonem a je povinné (kromě specifických výjimek), to nemocenské je dobrovolné, a tak si je velká většina OSVČ neplatí.
V roce 2024 je minimální nemocenské pojištění ve výši 216 Kč. Maximální nemocenské pojištění, je v roce 2024 částka 4355 Kč (2,7% z 1/12 ročního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění).
Aby měla OSVČ nárok na PPM, musí si nemocenské pojištění platit nejméně po dobu 270 kalendářních dní, v posledních 2 letech. Měsíc, ve kterém dochází k zahájení čerpání PPM, se pak již nezapočítá. OSVČ má také povinnost, že nejméně 180 dní (z oné lhůty 270 dnů) musí být zaplaceno v posledním roce.
Zde je také nutné zdůraznit, že nemocenské pojištění se nedá doplatit zpětně. Pokud tedy OSVČ zjistí, že je již těhotná, a doposud si nemocenské pojištění neplatila, tak zpravidla již nemá šanci stihnout splnit podmínku minimální doby pojištění.
Od začátku roku 2024, budou platit zvýšené redukční hranice pro výpočet peněžité pomoci v mateřství (PPM). Některé maminky, díky tomu mohou mít v roce 2024, nárok na vyšší mateřskou:
Od začátku roku 2024, by se také měla zvyšovat rodičovská o 50 000 Kč (na 350 000 Kč u jednoho dítěte nebo 525 000 Kč u dvojčat).
Na úvod nejprve drobné vysvětlení pojmů:
Pro OSVČ v souvislosti s peněžitou pomocí v mateřství platí ještě jedno velké omezení. A totiž to, že v době čerpání PPM nesmí OSVČ vykonávat samostatně výdělečnou činnost. Není tedy možné dostávat PPM a přitom dále podnikat. Taková možnost je jen v případě, že OSVČ má nějaké zaměstnance. Viz konkrétně paragraf 19, zákon o nemocenském pojištění:
§ 16
Pojištěnec nemá nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného za dobu, po kterou
a, vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost,
Nárok na PPM pak má OSVČ pouze tehdy, pokud v době jejího čerpání osobně nevykonává pojištěnou činnost (podnikání).
To, kolik je mateřská u OSVČ nezáleží ani tak na tom, jaký mají obrat, nebo jaké přiznávají příjmy či jak vysoké platí daně. Rozhodující je výše nemocenského pojištění.
Pokud by si OSVČ platila jen minimální nemocenské pojištění, což je aktuálně (rok 2024) částka 216 Kč měsíčně, tak bude mít nárok na mateřskou jen v minimální výši (185 Kč na jeden kalendářní den). Konkrétně by se jednalo o 5 550 Kč měsíčně (resp. za 30 kalendářních dní). To je dáno tím, že minimální nemocenské pojištění odpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu ve výši 8000 Kč (tedy jako by měla OSVČ každý měsíc příjem pouze ve výši 8 tisíc korun).
Maximální možná výše měsíční platby za nemocenské pojištění je 4355 Kč (maximální vyměřovací základ pro nemocenské pojištění, je v roce 2024 je 1 935 552 ročně, tedy 161 296 měsíčně, nemocenské pojištění je 2,7%). Při takto vysoké platbě, by následně byla PPM ve výši 53 910 Kč měsíčně (resp. stačilo by platit nemocenské pojištění cca 3210 Kč).
Pokud by si tedy OSVČ platila nemocenské pojištění jenom po dobu oněch 270 kalendářních dní, nebo pro zjednodušení 10 měsíců, tak by na platbách za NP zaplatila 28 890 Kč, přitom by ale od státu na PPM dostala 352 212 Kč za 28 týdnů. A to nezní jako tak špatný obchod, že?
Bohužel to ale u OSVČ není až tak jednoduché. OSVČ si totiž nemůže sama o sobě rozhodnout, že najednou začne platit maximální možnou nemocenskou, aby měla tu nejvyšší mateřskou. To, jaká je maximální možná výše platby nemocenského pojištění pro konkrétní OSVČ se odvíjí od toho, jak vysoký je její vyměřovací základ určený na základě naposledy podaného přehledu o výdajích a příjmech.
Pokud tedy OSVČ v pravidelném přehledu o příjmech a výdajích, který se musí každý rok dokládat na ČSSZ, má jen nízké příjmy (resp. má vysoké výdaje), pak je i maximální možná výše jejího nemocenského pojištění nízká. Ještě před pár lety to sice fungovalo tak, že OSVČ si mohla platit jen minimální NP, a až těsně před těhotenstvím začala platit maximální možnou částku. Toto už ale několik roků není možné, a maximální výše je omezena, tím jaké jsou přiznané příjmy.
Je sice možné dobrovolně zvýšit vyměřovací základ. Pokud by si ale OSVČ chtěla platit nemocenské pojištění např .2000 Kč měsíčně, aby pak měla vysokou mateřskou, musel by současně každý měsíc zaplatit i sociální pojištění ve výši cca 21 700 Kč