Mateřská dovolená na 1 dítě je 28 týdnů (196 dní). Mateřská dovolená na dvojčata je 37 týdnů (259 dní). Žena, která je těhotná může na mateřskou nastoupit už v době 6 – 8 týdnů před porodem. Podmínky pro výpočet PPM, jsou v roce 2024 stejné, jako v předchozích letech.
V této kalkulačce si můžete spočítat, kolik dostanete jako mateřskou, pokud se vám v roce 2024 narodí dítě. V článku také najdete aktuální informace, kdo má nárok na mateřskou a s čím byste měli počítat. Podíváme se, kdy má na mateřskou nárok OSVČ, těhotná studentka nebo nezaměstnaná žena.
Základní podmínky a parametry peněžité pomoci v mateřství, se v roce 2024 nemění.
Od 1. 1. 2024 se pouze zvyšují redukční hranice, které vstupují do výpočtu redukovaného vyměřovacího základu.
Díky jejich zvýšení, je pak mateřská v roce 2024 o něco vyšší (pro některé maminky, to může být i o 1000 Kč měsíčně více, než v předchozím roce). Teoretické maximum, je tak v roce 2024 ve výši 1797 Kč na jeden kalendářní den (tj. 53 910 Kč za měsíc (30 dní)).
Základní informace o PPM:
Délka mateřské dovolené se v roce 2024 nemění. I v tomto roce tedy platí že:
Žena, která je těhotná může na mateřskou nastoupit už v době 6 – 8 týdnů před porodem. Termín si určuje sama, na základě doporučení od svého gynekologa. Ten jí také vystaví příslušné dokumenty, které pak žena předá zaměstnavateli (nebo řeší s OSSZ, pokud je OSVČ).
Muž (otec dítěte), může na mateřskou nastoupit až po porodu. Až do začátku 7 týdne po narození dítěte (po skončení šestinedělí). Proto má muž o 6 týdnů kratší mateřskou. Minimálně 6 týdnů z peněžité pomoci v mateřství, je určeno pouze pro ženu (matku dítěte).
Základní výše mateřské se nemění. I v roce 2024 je to 70% z vyměřovacího základu.
Vzhledem k tomu, jak jsou nastavené redukční hranice, tedy platí, že při hrubé mzdě do cca 44 700 Kč měsíčně je peněžitá pomoc v mateřství 70% z platu. Do měsíčního příjmu cca 44,7 tisíc korun, se totiž redukce mzdy nijak neprojeví, a mateřská je tedy 70% platu (z hrubé mzdy).
Při vyšší mzdě (nad 44,7 tisíc korun) už do výpočtu vstupují redukční hranice. Z toho, co je nad cca 44,7 tisíc korun se započítá jen 60% nebo dokonce jen 30% (a z toho následně pak jen 70%).
Aktuální redukční hranice jsou od 1.1.2024
Aby byl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, musí být splněny základní podmínky:
Nárok na mateřskou mají zaměstnanci, za které nemocenské pojištění platí zaměstnavatel (netýká se třeba práce na dohodu (DPP), kde se do příjmu 10 tisíc za měsíc pojištění neplatí). Nárok mají také živnostníci (OSVČ), kteří si platí nemocenské pojištění. Placení nemocenského pojištění je dobrovolné.
Pokud je pracovní poměr ženy ukončený ještě před porodem, pak záleží na tom, kdy k tomu došlo.
Pro těhotné ženy je po skončení zaměstnání ochranná doba 180 dní po skončení zaměstnání, během kterých ještě může být nárok na mateřskou.
Pokud byla žena těhotná už při ukončení zaměstnání, pak má možnost, do 180 dní nastoupit na mateřskou a bud dostávat peněžitou pomoc v mateřství. Pokud by žena nebyla těhotná při ukončení zaměstnání, pak je ochranná doba jenom 7 dní.
Podobné je to i u muže. Pokud by muž nastupoval na mateřskou, pak musí být zaměstnaný (nebo podnikat jako OSVČ). Po skončení zaměstnání má muž na PPM nárok pouze 7 dní (ochranná doba pro muže je u PPM jen 7 dní).
Nezaměstnaná žena, která je delší dobu na Úřadu práce (není v ochranné době) na mateřskou nárok nemá. Má nárok až na rodičovský příspěvek. Na ten je nárok od narození dítěte. V roce 2024 je rodičovský příspěvek 350 000 Kč (na jedno dítě) nebo 525 000 Kč na dvojčata (či více dětí).
Těhotná studentka je na tom s nárokem na PPM docela špatně. Doba studia se do nároku pro mateřskou započítá jen v případě, že studentka po skončení školy nastoupí do zaměstnání. Pak má nárok na PPM, jako ostatní zaměstnané ženy.
Během studia, pokud žena nepracuje při škole, na mateřskou nárok není.
OSVČ má na PPM nárok, pokud si platí dobrovolné nemocenské pojištění. Minimální výše nemocenského pojištění je v roce 2024 částka 216 Kč měsíčně. Peněžitá pomoc v mateřství při minimální platbě nemocenského pojištění je velmi nízká. Vycházela by jen na 5550 Kč měsíčně.
Aby měla OSVČ vyšší mateřskou, musí platit vyšší nemocenské pojištění. To ale není tak jednoduché.
Nestačí si pár měsíců před mateřskou začít platit maximální nemocenské pojištění. OSVČ může platit maximálně tolik, kolik se vypočítá z jejího daňového přiznání. Pokud má OSVČ v daňovém přiznání vysoké náklady (a tedy nízké zisky, ze kterých platí daně), pak nemůže mít vysokou mateřskou.
Vyměřovací základ, ze kterého se následně vypočítá výše PPM, je skoro stejný vyměřovací základ pro sociální pojištění. Tedy jedna polovina z čistého zisku z podnikání. Pokud má OSVČ nízké zisky (nízké daně a nízké platby na sociální pojištění), pak je bohužel i malá mateřská.