OSVČ má nárok na ošetřovné na dítě, pokud se stará alespoň o jedno dítě, které má maximálně 13 roků. A které je doma z důvodu uzavřené školy nebo školky. Nárok je i v dalších případech.
Dobrý den, zajímalo by mě, jak je to s nárokem na ošetřovné pro OSVČ a na podporu 25 tisíc korun, které vláda nyní nabízí během epidemie. Četla jsem, že nárok nemají lidé, co mají podnikání jako vedlejší činnost při zaměstnání.
Já to mám ale naopak. Mám podnikání jako hlavní činnost (platím zálohy na sociální a zdravotní pojištění jako normální OSVČ, ne ty nižší jako u vedlejší činnosti). Kromě toho mám ale zaměstnání na částečný úvazek, kde pracuji pár týdně pro jednu firmu.
Zajímalo by mě, jak je to v tomto případě s nárokem na ošetřovné pro OSVČ (mám doma pětileté dítě). A jestli si mohu požádat i o těch 25 tisíc korun?
OSVČ má nárok na ošetřovné na dítě, pokud se stará alespoň o jedno dítě, které má maximálně 13 roků. A které je doma z důvodu uzavřené školy nebo školky. Nárok je i v dalších případech. Může se jednat o starší dítě, které má nějaké zdravotní omezení (I. stupně). Pokud je to nezaopatřené dítě do 26 roků, tak je nárok také. Nebo i v některých dalších případech.
Podmínkou nároku na ošetřovné pro OSVČ je to, že na dítě není vyplácen jiný příspěvek nebo podpora.
To znamená, že na dítě nesmíte dostávat ošetřovné ze zaměstnání (vy nebo manžel/otec dítěte). Na dítě nesmíte mít ani třeba rodičovský příspěvek nebo mateřskou (pokud byste měla více dětí, tak ani na jedno z nich).
U ošetřeného ale nemá vliv to, že kromě podnikání, současně i pracujete na částečný úvazek.
O ošetřovné pro OSVČ si můžete požádat. Aktuálně je možné podat žádost u Ministerstva průmyslu a obchodu. Návod jak podat žádost o ošetřovné pro OSVČ je zde.
U nároku na kompenzační bonus to může být složitější. To je primárně určeno pro OSVČ, kteří mají podnikání jako hlavní zdroj příjmů. Zaměstnanci, kteří mají podnikání, jako vedlejší činnosti nárok uplatnit nemohou.
Rozhodující není ani tak to, jak se „nazývá“ váš pracovní poměr. Rozhoduje to, zda vám dané zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. Pokud by se například jednalo o práci na dohodu (DPP) s měsíčním příjmem do 10 tisíc korun, pak se nejedná o zaměstnání, kde by za vás zaměstnavatel platil nemocenské pojištění, a nárok na kompenzační bonus máte.
Pokud ale pracujete třeba na DPČ, pak je pravděpodobné, že za vás zaměstnavatel odvádí nemocenské pojištění (pak máte mimochodem nárok i na ošetřovné na základě zaměstnání, můžete žádat ale jenom o jedno ošetřovné).
V takovém případě ale není nárok na kompenzační bonus. Nehraje zde roli výše příjmu (tedy to že ze zaměstnání na částečný úvazek máte nižší příjem než z podnikání).
V podmínkách pro kompenzační bonus (podpora 25 tisíc pro OSVČ) je přímo stanoveno:
Výjimkou je situace, kdy je tato osoba v důsledku výkonu této činnosti účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec (viz § 9 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění).
V odkazovaném zákoně je pak uvedeno:
Paragraf 9, odstavec 6:
(6) Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce
a) vykonávala zaměstnání (odstavec 8 věta první),
b) měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
c) měla nárok na rodičovský příspěvek15b) nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou, nebo
d) byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 4 písm. a).
a také paragraf 9, odstavec 8:
(8) Zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Pečuje-li o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby [odstavec 6 písm. c)], více osob současně, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost u té osoby samostatně výdělečně činné, která byla určena písemnou dohodou všech osob, které pečují o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)5c), za osobu pečující v největším rozsahu; nedojde-li k této dohodě, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost u té osoby samostatně výdělečně činné, která podle rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu15e) pečuje o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby, v největším rozsahu. Skutečnosti o vedlejší samostatné výdělečné činnosti uvedené v odstavci 6 písm. a) a c) až e) musí osoba samostatně výdělečně činná doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle zvláštního zákona17) za kalendářní rok, za který chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
Z daného pak vyplývá, že pokud za vás v zaměstnání na částečný úvazek zaměstnavatel platí nemocenské pojištění, pak je vaše podnikání samostatně výdělečnou činností vedlejší. V takovém případě na kompenzační bonus s největší pravděpodobností nárok nemáte.