Podnikatelé (OSVČ, živnostníci), mohou mít nárok na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství), jenom pokud si platí dobrovolné nemocenské pojištění. Minimální nemocenské pojištění, je v roce 2024 stanoveno na 216 Kč měsíčně. Mateřská ale vychází jenom minimální – pouze 5 550 Kč za měsíc (za 30 dní).
Na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství), mohou mít nárok i podnikatelky (OSVČ). Nejedná se ale o mateřskou dovolenou v pravém slova smyslu.
Podmínky pro nárok na PPM jsou pro živnostníky v zásadě stejné, jako pro zaměstnané maminky. Je zde pouze několik rozdílů.
Aby měla podnikatelka (OSVČ), nárok na peněžitou pomoc v mateřství, tak si musí platit dobrovolné nemocenské pojištění.
Nestačí tedy placení záloh na sociální nebo zdravotní pojištění (což je pro všechny OSVČ povinné). Bez placení nemocenského pojištění, není nárok na mateřskou:
Do doby účasti na nemocenském pojištění, může být případně započítána i předchozí doba v zaměstnání, pokud spadá do období předchozích 2 roků (tj. v případě, že někdo začal s podnikáním jen krátce před začátkem mateřské, může mít nárok na PPM, i na základě předchozího zaměstnání).
Minimální nemocenské pojištění, je v roce 2024 stanoveno na 216 Kč měsíčně. Při minimální platbě, se mateřská pro OSVČ vypočítá z minimálního vyměřovacího základu 8000 Kč. A je jenom velmi nízká.
Živnostník, si ale případně může platit i vyšší částku – maximálně to ale může být 2,7% z vyměřovacího základu. Maximální nemocenské pojištění, tedy závisí na zisku z podnikání v předchozím roce, nebo platí tato omezení:
Výpočet mateřské pro OSVČ (peněžité pomoci v mateřství), se odvíjí od toho, kolik živnostník platí na nemocenské pojištění. Pokud je to jenom minimální částka (216 Kč v roce 2024), pak je i mateřská jenom minimální.
Pokud si živnostník platí jenom minimální nemocenské pojištění (216 Kč v roce 2024), pak vychází mateřská (PPM) jenom velmi nízká. Pro nárok na vyšší mateřskou, by bylo nutné s dostatečným předstihem zvýšit platu nemocenského pojištění.
Peněžitá pomoc v mateřství, která se vypočítá z minimálního vyměřovacího základu (8000 Kč) vychází takto:
Podnikatelé (OSVČ) nemohou mít nárok na mateřskou dovolenou v pravém slova smyslu. Podmínky pro nárok na mateřskou dovolenou, jsou definovány v zákoníku práce (paragraf 195). Jedná se o volno, které poskytuje zaměstnavatel těhotným ženám po dobu 28 týdnů (nebo 37 týdnů u dvojčat).
Živnostník ale nemá žádného zaměstnavatele, a nemá tedy nárok na žádnou dovolenou. Něco jiného je ale nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Na tuto finanční dávku je nárok, i při podnikání jako OSVČ, pokud je placeno nemocenské pojištění a pokud jsou splněny všechny podmínky.
Peněžitá pomoc v mateřství, je i pro živnostníky vyplácena po dobu 28 týdnů (jedno dítě) nebo 37 týdnů (dvojčata a vícerčata).
Nástup na PPM je v době 8 až 6 týdnů před očekávaným termínem porodu. Žádost o PPM, si vyřizuje podnikatelka sama, na místní OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení podle místa bydliště).
Po skončení výplaty PPM (nebo pokud nebyl nárok na PPM, tak ihned po porodu), je nárok na rodičovský příspěvek.
V roce 2024, se bude zvyšovat rodičovská. Platí to i pro podnikatelky. Rodičovský příspěvek, se od 1. 1. 2024 zvýší na 350 000 Kč pro jedno dítě (zvýšení o 50 tisíc korun) nebo na 525 000 Kč pro dvojčata (zvýšení o 75 000 Kč).
Na zvýšenou rodičovskou ale bude nárok jenom u dětí, které se narodí až v roce 2024 (od 1. ledna 2024).
Pokud se dítě narodilo ještě v roce 2023 (do 31. 12. 2023 včetně), tak je nárok jenom na „původní“ rodičovskou ve výši 300 000 Kč na jedno dítě nebo 450 000 Kč a na dvojčata.
Rodičovský příspěvek, spadá pod sociální dávky (vyřizuje se na Úřadu práce), a není u něj podmínkou placení nemocenského pojištění.
Na rodičovský příspěvek tak mohou mít nárok všichni podnikatelé, i ti kdo neplatili pojištění. Nárok mají i nezaměstnaný, nebo kdokoliv, kdo pečuje o nejmladší dítě v rodině do 3 roků.
U rodičovského příspěvku se volí měsíční částka – pro většinu OSVČ bude maximum 13 000 Kč měsíčně (nebo 19 500 Kč na dvojčata). Pouze v případě vysokého vyměřovacího základu (nebo pokud by byl v žádosti doložen příjem druhého rodiče), může být případně zvolena i vyšší částka.
V době, kdy OSVČ pobírá peněžitou pomoc v mateřství, by neměl osobně vykonávat výdělečnou činnost (podnikání), na jejímž základě vznikl nárok na PPM.
Během rodičovské (v době pobírání rodičovského příspěvku), ale není žádné omezení na práci v nějakém zaměstnání, nebo na podnikání jako OSVČ.
Sociální pojištění během rodičovské
Pod dobu čerpání rodičovského příspěvku (nebo obecně po dobu péče o dítě do 4 roků), se podnikání „automaticky“ považuje za vedlejší činnost. Což znamená nižší zálohy na sociální pojištění (v některých případech, nemusí OSVČ vedlejší platit zálohy na sociální pojištění vůbec).
Zdravotní pojištění během rodičovské
Po dobu čerpání rodičovského příspěvku (u zaměstnanců i po dobu rodičovské dovolené), platí zdravotní pojištění stát. Při podnikání během rodičovské, tedy není nutné platit minimální zálohy na zdravotní pojištění (platí se případně jenom na základě zisku z podnikání v předchozím roce).