I malé dítě se velmi brzo naučí poznat, že teď je čas, jít se chystat na spaní.
Ukládání a uspávání dětí, je poměrně častá „noční můra“ všech čerstvých rodičů (a dost často i těch, co již mají starší děti). Někdy se zdá, že ať se snažíte sebevíc, tak nic nefunguje. Jste už po celém dni unavení, podráždění a chce se vám skoro až brečet, a dítě ne a ne usnout. Co s tím? Jak uložit a uspat dítě, abyste si i vy na mohli chvilku odpočinout?
I když to nemusí vždy zafungovat 100%, u dětí (a zvláště u těch malých), hodně pomáhá, pokud máte zavedené nějaké ukládací rituály. Malé děti si hodně „potrpí“ na pravidelný denní režim, a také na to, aby vše probíhalo tak jak jsou zvyklé.
Pokud si hned od začátku zavedete nějaké pravidelné rituály, spojené s ukládáním, uvidíte, že vám to velmi usnadní uložení a uspání, vašeho dítěte.
I malé dítě se velmi brzo naučí poznat, že teď je čas, jít se chystat na spaní. I když ještě nerozumí tomu, když mu řekněte „je čas jít spát“ a ani to celé ještě nechápe svým rozumem, vykonávání určitých rituálů spojených s ukládáním mu umožní rozpoznat, co a jak. Je ale i důležité, abyste tyto rituály prováděli konzistentně, ve stejném pořadí. Dítě pak již bude vědět, co má očekávat a jak na to má reagovat.
Jedním z těchto rituálů před ukládáním malých dětí může být pravidelné večerní koupání. Pravda, u čerstvých novorozenců není zcela vhodné, aby je koupali každý večer. U novorozeňat je optimální koupat je cca 3x týdně, nebo třeba každý druhý den. U trochu starších dětí, už ale můžete zavést pravidelné večerní koupání před uložením dítěte ke spánku.
U kojenců, kteří ještě dostávají mateřské mléko, máte poměrně velkou výhodu. Pokud své dítě nakojíte ještě před spaním, velmi často se vám stane, že vám dítě usne u prsu. Pak už jen stačí opatrně ho přenést do postýlky, a máte klid.
Pokud si ale dítě zvykne na tento způsob uspávání, v budoucnu můžete mít trochu problém, ve chvíli kdy budete dítě odstavovat. Pak je případně možné tento uspávací rituál, alespoň po přechodnou dobu, nahradit tím, že mu před spaním budete dávat trochu umělého mléka do kojenecké lahve.
Na to, abyste začali dětem číst pohádky před spaním, není nikdy dost brzo. Se čtením pohádek před spaním můžete začít už u čerstvých novorozenců. Zpočátku dítě samozřejmě ještě nebude vnímat obsah. Ale dětem se líbí už jen zvuk vašeho hlasu.
Připravte se také nato, že časem si děti najdou nějakou svoji oblíbenou pohádku nebo říkanku, kterou jim pak budete muset opakovat pořád dokola, každý den před spaním (než je to přejde, a že to někdy trvá i dost dlouho). Po pár desítkách opakování vám už možná daná pohádka / říkanka poleze „trochu“ na nervy. Zatněte ale zuby a vydržte to. Vašemu dítěti to pomáhá s usínáním.
U malých dětí, nejméně do dvou let věku by rozhodně neměla být žádná televize před spaním. To je sice někdy obtížné, zvláště pokud má dítě staršího sourozence, který je již zvyklý večer před spaním koukat na večerníček.
U malých dětí ale televize před spaním není ani trochu vhodná. Pokud staršímu dítěti pouštíte před spaním večerníček nebo jinou pohádku, jeďte si mezi tím s menším přečíst pohádku.
Každé dítě reaguje na ukládání jinak. Často se vám může stát, že i když uděláte vše, jako obvykle, tak dítě ne a ne usnout. Můžete pak vyzkoušet, co by případně pomohlo. Někdy pomáhá chvíli nosit dítě v náruči a houpat ho. Někdy pomůže zazpívat mu nějakou ukolébavku. Některé děti mají rády tichou hudbu.
Určitě zažijete situace, kdy po „úporném boji“ dítě konečně usne. A vy budete mít tendenci být „potichu jako myška“, jen aby se dítě nedej bože zase neprobudilo. To ale není ten nejlepší přístup.
Hned poté, co se vrátíte z porodnice, byste měli naučit dítě spát i při běžných zvucích ve vaší domácnosti. Je jasné, že když dítě spí v noci, tak si nebudete pouštět nějakou hlasitou hudbu nebo hodně nahlas televizi. Měli byste se zase ale vyhnout druhému extrému, kdy byste se snažili udržovat absolutní ticho.
Tím byste se snadno mohli dostat do situace, kdy dítě začne být během spánku citlivé na jakékoliv zvuky, a ty ho hned probudí. Takže určitě není nutné chodit kolem spícího dítěte po špičkách, ale měli byste se chovat „normálně“.
Zvláště u novorozenců a velmi malých dětí nemůžete příliš spoléhat na to, že by dítě vydrželo spát celou noc bez probuzení. V nejlepším případě vás bude budit jen jednou za noc, často ale i dvakrát nebo některé děti i častěji. Prvních pár týdnů to budete muset zvládnout, časem se postupně děti naučí spát celou noc.
Pokud vás dítě probudí v průběhu noci, tak je to zpravidla z důvodu že chce nakojit, nebo má mokrou plenku. Zvláště novorozenci se zpočátku budí zhruba každé 3 hodiny. I když jsou i výjimky.
Během nočního kojení nebo přebalování byste se ale měli snažit svítit co nejméně. Mějte právě pro tyto případy připravenou vedle postele nějakou zastíněnou lampičku nebo nějaké hodně tlumené světlo, které bude produkovat právě jen tolik světla, abyste byla schopná dítě nakojit nebo přebalit.
Příliš intenzivní světlo v průběhu noci, narušuje tvorbu melatoninu, který řídí právě spánkový cyklus. A to se týká nejenom vašeho dítěte, ale i vás.
Pokud je dítě nakojené a přebalené a nemůže usnout, můžete vyzkoušet dudlík. Ten u většiny dětí poměrně spolehlivě funguje. U starších dětí je pak ale potřeba používání dudlíku již více hlídat, a ve vhodnou chvíli s tím přestat.