Peněžitá pomoc v mateřství je dávka vyplácená na základě nemocenského pojištění (zaměstnanců nebo OSVČ).
V této kalkulačce si můžete spočítat, jak vysoká by byla peněžitá pomoc v mateřství (PPM), na kterou máte případně nárok v době před porodem, a po něm. Souhrn všech užitečných informací ohledně nároku na PPM, jaké jsou podmínky, najdete zde: Mateřská dovolená 2024.
Pro výpočet výše PPM jsou rozhodující příjmy z posledního zaměstnání (poslední pojištěné činnosti). Z těchto příjmů se určí vyměřovací základ, který se pak dále redukuje. Výsledná výše PPM je pak 70% z redukovaného denního vyměřovacího základu.
Pro výpočet PPM se zahrnují příjmy z posledních 12 měsíců, a současně z posledního zaměstnání. Pokud tedy poslední zaměstnání (pojištěná činnost), bylo kratší, třeba jen 6 měsíců, počítaly by se jenom příjmy, za těchto 6 měsíců.
Pokud je žena před porodem v pracovní neschopnosti, nebo je doma s prvním dítětem a čerpá rodičovský příspěvek, nebo nezaměstnaná (ale v ochranné době), pak tyto příjmy (tedy rodičovský příspěvek, nemocenské dávky či podpora v nezaměstnanosti), nehrají pro výpočet PPM žádnou roli.
Paní Nováková pracuje pro svého zaměstnavatele již dva roky. Její průměrná hrubá měsíční mzda je za poslední rok ve výši 33 500 Kč. Jak vysoká bude PPM u paní Novákové?
Pozn.: uvedený příklad používá redukční hranice platné v roce 2024
V souvislosti s těhotenstvím, porodem a následnou péčí o dítě jsou zde 3 hlavní dávky. Peněžitá pomoc v mateřství, porodné a rodičovský příspěvek.
Peněžitá pomoc v mateřství je dávka vyplácená na základě nemocenského pojištění (zaměstnanců nebo OSVČ). Je to tedy podobná dávka, jako nemocenská, na kterou máte případně nárok během pracovní neschopnosti.
Peněžitá pomoc v mateřství je vyplácena při splnění podmínek (viz dále), během mateřské dovolené. A to od 6 až 8 týdne před porodem (termín zahájení si určuje každý žena sama, měl by ale spadat do tohoto rozmezí). Maximální délka vyplácení PPM je pak 28 týdnů při narození jednoho dítěte a 37 týdnů, pokud se narodí 2 děti.
V zásadě jsou dvě nezbytné podmínky:
Platí tedy, že aby byl nárok na PPM, je nutné, aby žena byla v posledních 2 letech zaměstnána (kdy nemocenské pojištění platí zaměstnavatel), nebo si jako OSVČ hradit nemocenské pojištění sama (pro OSVČ pak platí ještě dodatečná podmínka, že kromě 270 dní za poslední dva roky, zde musí být účast na NP ještě 180 dní v posledním roce).
Do této doby (270 dní) se započítává celá doba zaměstnání. Tedy od jeho zahájení po jeho ukončení. Započítávají se všechny kalendářní dny včetně víkendů, státních svátků nebo dní pracovního volna, doba čerpání řádné dovolené nebo třeba i doba dočasné pracovní neschopnosti.
Pokud žena ukončí pracovní poměr ještě před začátkem mateřské, pak je nárok na PPM pouze v případě, že termín nástupu na PPM spadá do doby 180 dní od skončení posledního zaměstnání (resp. přesněji od skončení poslední pojištěné činnosti).
Pozor ale na to, že ochranná doba nemusí být vždy celých 180 dní. Pokud například poslední zaměstnání trvalo jen 3 měsíce, pak by ochranná doba byla jen cca 90 dní (resp. přesněji: délka ochranné doby by odpovídala počtu kalendářních dní v posledním zaměstnání).
Nárok na PPM může mít případně i otec dítěte. Ten, na rozdíl od ženy, má případně nárok na PPM až po narození dítěte. Zatímco tedy žena může mít PPM již 6 – 8 týdnů před porodem, otec dítěte o ni může žádat až po ukončení 6 týdne (šestinedělí), po porodu.
V takovém případě pak musí uzavřít s matkou dítěte písemnou dohodu o svěření dítěte do péče. A na základě toho se pak obrátit na místní OSSZ (okresní správa sociálního zabezpečení), kde si vyřídí peněžitou pomoc v mateřství.
I pro otce dítěte pak platí stejné podmínky jako pro ženy. Tedy minimální doba účasti na NP v rozsahu 270 kalendářní dní a to, že v době podání žádosti musí být zaměstnaný (účastníkem NP). Také platí, že v době, kdy otec dítěte bude pobírat PPM, nesmí vykonávat stejné zaměstnání. Může teoreticky pracovat pro jiného zaměstnavatele, nebo případně i pro stejného – ale musel by uzavřít jinou pracovní smlouvu, na odlišnou pracovní činnost než je ta, na základě které je mu vyplácena PPM.