Z hlediska genetiky se na dědičnosti barvy očí podílí přibližně 15 různých genů (podle některých studí je to dokonce 16 genů). Jejich vzájemná interakce zatím není přesně známa.
Jste těhotná a těšíte se na miminko? A zajímalo by vás, jakou barvu očí asi bude mít vaše dítě? Na této stránce jsme pro vás připravili podrobné informace o tom, jak se dědí barva očí. Najdete zde i kalkulačku pro orientační výpočet toho, jakou barvu očí by mohlo mít vaše dítě.
Proč jenom orientační? Dědičnost barvy očí u dítěte je poměrně komplikovaná záležitost. Na tom, jakou bude mít dítě barvu očí, se přímo i nepřímo podílí asi 15 různých genů. Takže na rozdíl třeba od toho, jakou bude mít dítě krevní skupinu, což je možné určit s téměř 100% jistotou, u barvy očí se dá spočítat jen určitá pravděpodobnost, že dítě bude mít například modré, zelené nebo hnědé oči.
Za barvu očí zodpovídají specializované buňky – melancyty – které v duhovce oka (ta barevná část oka) produkují pigment – melanin. Barva očí se u dítěte navíc mění (to jakou má barvu očí dítě při narození, neznamená, že stejnou barvu (odstín) bude mít i v dospělosti).
Z hlediska genetiky se na dědičnosti barvy očí podílí přibližně 15 různých genů (podle některých studí je to dokonce 16 genů). Jejich vzájemná interakce zatím není přesně známa. Víme jen, že za barvu očí nesou hlavní díl „zodpovědnosti“ dva geny – OCA2 a HERC2. Tyto dva geny se vyskytují ve dvou různých formách (alelách) z nichž je vždy jedna varianta (alela) dominantní. Vzhledem k vlivu dalších genů ale není dědičnost až tak jednoduchá, že by stačilo vědět, jakou konkrétní verzi genů mají rodiče.
Mohlo by se zdát logické, že pokud mají oba rodiče hnědé oči, tak že i jejich dítě bude mít hnědou barvu očí. Tak tomu ale není. I hnědoocí rodiče mohou mít dítě, které má modré nebo i zelené oči. Konkrétně je pravděpodobnost barvy očí takováto:
Jak již bylo zmíněno výše, barva očí čerstvě narozeného miminka zatím není definitivní. Za barvu očí zodpovídají melanocyty, které produkují melanin. S přibýváním věku dítěte je produkováno více a více melaninu. Je tedy obvyklé, že se zhruba kolem jednoho roku začíná měnit barva očí dítěte. Je poměrně běžné, že černošské děti mají hned po narození světlé oči, a k jejich tmavnutí dochází až postupně.
Zelené oči – lidé se zelenou barvou očí mívají zpravidla mírnější povahu. Spíše mají tendenci vyhýbat se konfliktům a nejlépe se jim žije, pokud nikoho ničím nedráždí. Často mají raději samotu než hlučnou společnost. Současně ale bývají cílevědomí. I kvůli maličkostem jsou „ochotní se poprat“. Také nemívají tendenci se zbytečně litovat nebo se utápět v depresích.
Modré oči – lidé s modrou barvou očí bývají často hodnoceni jako přitažlivější než lidé s jinou barvou očí. Modroocí lidé bývají častěji náladovější. Zatímco lidé se zelenou barvou očí zpravidla mění náladu jen z nějakého vážného důvodu, nebo na základě nějakého silného podnětu, modroocí lidé častě oscilují mezi různými náladovými stavy. Častěji podléhají jak radosti, tak i depresi. Modroocí lidé bývají zpravidla citlivější a tím i snáze zranitelní.
Hnědé a černé oči – lidé s hnědou a černou barvou očí mívají často přirozené vůdčí schopnosti. Hnědoocí lidé se snadno zamilují, jsou zpravidla společenští, dynamičtí a zábavní. Jsou do určité míry podobní, jako lidé se zelenou barvou očí, jejich nálada a energie bývá ale stabilnější.