I podnikatelky (OSVČ), mají nárok na mateřskou. Nejedná se ale o mateřskou dovolenou, nárok je pouze na peněžitou pomoc v mateřství. Podmínky pro výpočet PPM, se od 1. 1. 2023 mírně změnily (zvýšení redukčních hranic). V roce 2023, se také mluví o možném zvýšení rodičovské o 50 tisíc korun.
Na mateřskou při narození dítěte (na peněžitou pomoc v mateřství), mohou mít nárok i podnikatelky (OSVČ). Musí ale splnit několik podmínek (především se jedná o placení nemocenského pojištění, které je pro OSVČ dobrovolné).
Výpočet mateřské pro OSVČ, ale vychází obvykle jen velmi nízký (alespoň tedy ve srovnání s tím, jaká je obvykle PPM u žen, které jsou na mateřskou ze zaměstnání).
Pokud by si podnikatelka neplatila nemocenské pojištění, pak má nárok na rodičovský příspěvek, ihned po narození dítěte. Rodičovská je v roce 2023 zatím stále jen 300 tisíc korun na jedno dítě. U rodičovské se plánuje několik změn, které se týkají i OSVČ.
Výpočet PPM pro OSVČ se provádí z vyměřovacího základu (ten vám přesně spočítají na ČSSZ, odvíjí se od přehledu o příjmech z podnikání).
Ve zjednodušené formě, se dá výpočet provést i jen na základě toho, kolik si platíte nemocenské pojištění (aktuální minimální nemocenské pojištění v roce 2023, které je 168 Kč měsíčně, odpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu 8000 Kč; minulý rok to bylo 147 Kč měsíčně, tj. vyměřovací základ 7000 Kč).
Podnikatelky (OSVČ), nemají nárok na mateřskou dovolenou v pravém slova smyslu. Mateřskou dovolenou definuje zákoník práce, jako pracovní volno, pro zaměstnané ženy.
Délka mateřské dovolené je 28 nebo 37 týdnů. Termín nástupu na mateřskou dovolenou, je v době 6 až 8 týdnů před termínem porodu. Mateřská dovolená, poté pokračuje i po porodu.
Po skončení mateřské dovolené, si může žena v zaměstnání požádat o čerpání řádné dovolené a/nebo rovnou pokračovat rodičovskou dovolenou.
Ani rodičovská dovolená se netýká OSVČ. Rodičovská dovolená, je opět jen mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnanci mohou mít v zaměstnání rodičovskou dovolenou, až do 3 roků dítěte (rodičovská dovolená končí v den 3 narozenin dítěte; následuje návrat do zaměstnání nebo např. neplacen volno).
I když tedy OSVČ nemá nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou (podnikatelé vlastně nemají nárok na žádnou dovolenou, jen na takovou, co si sami udělají), může mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství (podpora od státu na základě nemocenského pojištění) nebo i na rodičovský příspěvek (sociální dávka od Úřadu práce).
Základní podmínky, pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jsou pro OSVČ podobné, jako pro zaměstnance:
I ostatní podmínky pro peněžitou pomoc v mateřství, jsou u OSVČ stejné, jako u zaměstnanců:
Výpočet peněžité pomoci v mateřství, se provádí z denního vyměřovacího základu:
Vypočítaný vyměřovací základ (výpočet provádí ČSSZ) se následně redukuje. Redukce se týká až zaměstnanců s nadprůměrnou mzdou (u OSVČ by se to projevilo jen při vysokém zisku z podnikání – čistý zisk z podnikání cca 1 milión korun a více a adekvátní platba NP).
Redukční hranice pro výpočet mateřské, se pravidelně valorizují. Od 1. 1. 2023, došlo ke zvýšení:
Výsledná mateřská (peněžitá pomoc v mateřství) je 70% z redukovaného vyměřovacího základu. PPM je vyplácena za jednotlivé kalendářní dny (stejně jako i ostatní dávky nemocenského pojištění).
Z toho, kolik jsou redukční hranice v roce 2023, se dá odvodit i maximální možná mateřská (nebo i rodičovská).
V roce 2023 by maximální mateřská vycházela na 1 648 Kč za jeden den. Tedy na 49 440 Kč za měsíc (za 30 kalendářních dní; obdobně i rodičovský příspěvek může být v roce 2023, maximálně 49 440 Kč za měsíc). Za celou dobu na mateřské, je v roce 2023 možné dostat až 323 008 Kč (u dvojčat až 426 832 Kč).
Takto vysoká mateřská, se ale týká jen mizivého procenta zaměstnanců, s vysoce nadprůměrnou mzdou. Pro OSVČ je to téměř „nedosažitelné“ (byl by nutný vysoký zisk z podnikání cca 3 milióny korun (tj. roční vyměřovací základ cca 1,5 miliónu korun a adekvátně vysoké odvody na pojištěná).
Minimální mateřská, na jakou by mohla mít podnikatelka nárok, při narození dítěte, se dá vypočítat z toho, kolik je minimální vyměřovací základ.
Minimální nemocenské pojištění pro OSVČ:
Výpočet mateřské pro OSVČ, na základě minimálního vyměřovacího základu (v roce 2023 je to 8000 Kč), vychází identicky, jako výpočet mateřské pro zaměstnance, který má hrubou mzdu 8000 Kč měsíčně (což není ani polovina minimální mzdy; minimální mzda v roce 2023 se zvýšila na 17 300 Kč).
Výpočet minimální peněžité pomoci v mateřství:
Po skončení čerpání PPM, nebo ihned po porodu (pokud není nárok na PPM), mají i podnikatelky nárok na rodičovský příspěvek.
V roce 2023, je rodičovský příspěvek zatím stále jen 300 000 Kč na jedno dítě (MPSV ale údajně připravuje zvýšení o 50 tisíc korun, které by začalo platit již během roku 2023, nebo nejpozději od 1. 1. 2024).
U rodičovské, je nárok až na 13 000 Kč měsíčně (až 19 500 Kč u dvojčat), nebo případně i více (pokud byl adekvátně vysoký vyměřovací základ, nebo pokud je doložen příjem druhého rodiče).
Na rodičovský příspěvek, je aktuálně nárok až do 4 roků dítěte (nebo do vyčerpání celé částky 300 tisíc korun). Po dobu, kdy OSVČ dostává rodičovský příspěvek, se považuje za OSVČ vedlejší. Což znamená, že minimální zdravotní pojištění za OSVČ platí stát.
MPSV nyní připravuje novelu zákona, která by nově umožnila, aby se OSVČ považovaly za vedlejší až do 4 roků dítěte, i když už nebudou čerpat rodičovský příspěvek.
Tj. první 4 roky po narození dítěte, by OSVČ byla „automaticky“ považována za vedlejší, s adekvátně nižšími odvody na pojištění (minimum u zdravotního by 4 roky platil stát).
Žádost o peněžitou pomoc v mateřství, je k dispozici pouze v tištěné podobě na OSSZ (aktuálně není elektronická verze formuláře pro běžné použití).
Pro OSVČ vyplní tento formulář její ošetřující lékař, a podnikatelka si jej pak sama předá na svou místně příslušnou OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení).
Naopak žádost o rodičovský příspěvek, je od minulého roku možné vyřídit kompletně i jenom přes internet. Na webu MPSV je nový formulář pro rodičovský příspěvek.
Rodičovskou je možné i nadále požádat osobně, na Úřadu práce, nebo vyplnit klasické tištěné/elektronické formuláře a řešit to poštou nebo třeba přes datovou schránku. Obdobně jde řešit i všechny změny (zkrácení a zvýšení RP, nebo prodloužení a snížení měsíční částky RP).