V roce 2024 platí jen standardní podmínky pro nárok na OČR (epidemie COVID již dávno skončila). Ošetřovné je pouze 60% a jenom po dobu 9 dní (popř. 16 dní u samoživitelek). Od roku 2025, by měli mít na ošetřovná nárok i lidé s dohodou DPP a DPČ.
V roce 2024, je již epidemie COVID minulostí, a tak platí jen běžné podmínky pro nárok na ošetřovné při OČR.
Na ošetřovné je nárok pouze po dobu 9 kalendářních dní (16 dní u osamělých rodičů). Za OČR dostanete pouze 60% z hrubé mzdy (z redukovaného vyměřovacího základu).
Základní podmínky, pro nárok na ošetřovné se v roce 2024 nemění (rozdíl je hlavně v tom, že už dávno neplatí všechny výjimky, které byly dříve ve spojení s epidemií COVID).
Od začátku roku 2025, by měla začít platit jedna změna – na ošetřovné by měl být nárok i při práci na dohodu (DPP a DPČ), nebo pro podnikatele (živnostníky, OSVČ) – viz dále.
Na ošetřovné při OČR může být nárok u nemocného dítěte (někdy i u zdravého), nebo i u dalších členů rodiny (či osob ve společné domácnosti):
Na ošetřovné při OČR mají nárok pouze zaměstnanci (a pouze během pracovního poměru – ošetřovné musí být zahájeno ještě během zaměstnání; nárok na OČR není během neplaceného volna, během rodičovské, během neschopenky, apod.).
Na ošetřovné v roce 2024 nemají nárok podnikatelé (živnostníci, OSVČ). OČR se aktuálně netýká ani těch, kdo pracují na dohodu DPP nebo DPČ (u dohodářů, by měl být nárok na ošetřovné od roku 2025).
V roce 2024, je nárok pouze na běžné ošetřovné (speciální podmínky a zvýšené ošetřovné, na které byl nárok během epidemie, již neplatí).
Ošetřovné je 60% z hrubé mzdy (z redukovaného vyměřovacího základu). Vychází to podobně, jako nemocenská na neschopence (nemocenské dávky od 15 dne, jsou také 60% z vyměřovacího základu, při delší PN je to i více).
Na ošetřovné je nárok jenom 9 kalendářních dní (až 16 dní u samoživitelů/samoživitelek).
Od začátku roku 2024, může být nárok na mírně zvýšené ošetřovné. Od 1. 1. 2024 se zvýšily redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek (týká se to náhrady mzdy za nemoc od zaměstnavatele, nemocenských dávek nebo i peněžité pomoci v mateřství).
Zvýšení redukčních hranic pro výpočet OČR, se ale projeví spíše jen u zaměstnanců s vyšší hrubou mzdou. A zvýšení je pouze v řádu jednotek (nebo nižších desítek) korun za den.
Redukční hranice v roce 2024:
Příklad výpočtu: U zaměstnance s hrubou mzdou 40 tisíc korun, bude ošetřovné vycházet na cca 710 Kč za jeden kalendářní den, tj. na 6 390 Kč za 9 dní. Ošetřovné není součástí mzdy, neplatí se sociální, zdravotní nebo daně (ošetřovné stejně jako i další nemocenské dávky, platí ČSSZ), jedná se tedy o „čistý“ příjem.
Lidé s dohodou o provedení práce (DPP) nebo s dohodou o pracovní činnosti (DPČ), měli nárok na ošetřovné jenom v době epidemie COVID. Za běžné situace (tedy i nyní v roce 2024), ale na ošetřovné nárok není. To by se mělo změnit.
Během roku 2024, se bude projednávat změna zákona o nemocenském pojištění. Tato změna, bude mimo jiné řešit elektronické vyřizování žádosti o nemocenské dávky (ošetřovné, mateřská, otcovská, dlouhodobé ošetřovné, atd.). Jedna ze změn, se ale bude týkat i rozšíření nároku na OČR:
Změna zákona, by se měla projednávat během první poloviny roku 2024. Změny by ale měly začít platit až od 1. 1. 2025.
Do té doby platí současné podmínky, kdy je nárok na krátkodobé ošetřovné jenom pro zaměstnance.
Ti kdo pracují na dohodu DPP nebo DPČ, nebo OSVČ mohou mít nárok jenom na dlouhodobé ošetřovné (což je ale něco jiného).
Na ošetřovné je nárok u osob, které sdílí společnou domácnost (rodiče, děti a další osoby). Nárok je ale i u členů rodiny (širší rodina), kteří bydlí jinde.
Podle aktuálních podmínek, může mít nárok na OČR i babička na nemocnou vnučku, i když bydlí někde jinde (podmínky se měnily už v minulém roce).
Nárok na ošetřovné, i když není společná domácnost, se týká: rodičů a dětí (včetně registrovaných partnerů), rodičů manželka či manželky (včetně rodičů registrovaného partnera či partnerky) – tj. tchýně a tchán, nárok má tedy i babička nebo dědeček na vnuka či vnučku (nebo i obráceně). Nárok mají i další příbuzní v přímé linii.
Zatímco na nemocenskou (nemocenské dávky), je nárok i po skončení zaměstnání (pokud je neschopenka zahájena v době pracovního poměru, nebo nejpozději do 7 dní od výpovědi), pro ošetřovné to tak úplně neplatí.
Pro ošetřovné je rozhodující stav na začátku OČR:
V době, kdy je maminka (nebo otec dítěte) na rodičovské dovolené, tak není nárok na ošetřovné. V některých případech ale může mít nárok na OČR druhý (zaměstnaný) rodič.
Ten kdo je na rodičovské dovolené, nemá na OČR nárok vůbec (nárok není ani na nemocenskou). To samé platí i pro případ, kdy se již nejedná o rodičovskou dovolenou, ale o neplacené volno.
V době, kdy je na dítě vyplácen rodičovský příspěvek (nebo mateřská), obvykle také není nárok na ošetřovné na toto dítě.
Výjimkou je situace, kdy je osoba pečující o dítě nemocná, hospitalizovaná a není se schopná postarat o dítě (například pokud je žena v porodnici s druhým dítětem).
Pokud ale bude matka (nebo otec dítěte) pobírat rodičovský příspěvek, ještě po skončení rodičovské dovolené (tj. po návratu do zaměstnání), pak již může mít nárok na OČR na dítě.
Na ošetřovné může mít nárok například tatínek (otec dítěte), pokud se musí postarat o malé dítě, když je jeho maminka hospitalizována v porodnici.
Výše uvedené informace se týkají „krátkodobého“ ošetřovného (maximálně 9 nebo 16 dní). Kromě toho je i další dávka na základě nemocenského pojištění – dlouhodobé ošetřovné.
Dlouhodobé OČR má odlišné podmínky. Nárok může být až 90 dní. Podmínkou je ale to, že nemocná osoba, byla hospitalizována v nemocnici (alespoň 3 dny) a že je u ní předpoklad ošetřování alespoň po dobu 30 dní. Výpočet dlouhodobého ošetřovného je stejný – i zde se jedná o 60% z hrubé mzdy (z redukovaného vyměřovacího základu).