Řada žen, je před porodem na rizikovém těhotenství. Jedná se o „běžnou“ pracovní neschopnost. Je nárok na nemocenské dávky (vypočítané stejně, jako u jiné neschopenky). Platí i stejná omezení, jako jsou například vycházky. V této kalkulačce si můžete spočítat nemocenskou v roce 2024.
V době před porodem, bývá řada žena v pracovní neschopnosti, z důvodu rizikového těhotenství. Pro neschopenku na rizikovém těhotenství, platí obdobné podmínky, jako pro jakoukoliv jinou pracovní neschopnost (kvůli nemoci, úrazu nebo třeba karanténě).
V následující kalkulačce si můžete spočítat, kolik je nemocenská na neschopence, v roce 2024. Od začátku roku (od 1. 1. 2024), se zvyšují redukční hranice, pro výpočet náhrady mzdy za nemoc a nemocenských dávek.
Rizikové těhotenství může být indikováno z mnoha různých důvodů. Rozhoduje o tom ošetřující lékař.
Mohou zde být nějaká zdravotní rizika (ať už se jedná o dlouhodobý zdravotní stav ženy, nějaké chronické zdravotní obtíže, nebo o zdravotní rizika spojená s probíhajícím těhotenstvím).
Poměrně časté je i rizikové těhotenství, u vícečetných těhotenství (pokud žena čeká dvojčata nebo vícerčata). Nebo u žen, které mají vyšší věk, nebo měly nějaké komplikace při předchozím porodu.
Nárok na placenou neschopenku, v souvislosti s rizikovým těhotenstvím, mají zaměstnané ženy, nebo třeba i OSVČ, které si platí nemocenské pojištění.
Nárok může být i u těch, kdo pracují na dohodu (DPP nebo DPČ), pokud jim vzniká účast na nemocenském pojištění. U práce na DPČ, je to v případě měsíčního příjmu od 4000 Kč. U práce na DPP je to při měsíčním příjmu nad 10 000 Kč.
Nárok na placenou neschopenku, může být i po skončení zaměstnání. Pouze ale, pokud je pracovní neschopnost zahájena, do 7 dní od skončení zaměstnání.
Dlouhodobě nezaměstnané ženy, ti kdo pracují v zaměstnání, kde jim nevzniká účast na nemocenském pojištění, nebo OSVČ, které si neplatí nemocenské pojištění (alespoň 3 měsíce), na „placenou neschopenku“, během rizikového těhotenství, nárok nemají.
Během pracovní neschopnosti, máte za prvních 14 dní nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele (netýká se nezaměstnaných nebo OSVČ). Od 15 dne je nárok na nemocenské dávky.
Za prvních 14 dní na neschopence, je nárok na náhradu mzdy. Tu zaměstnancům platí zaměstnavatel. Ti, kdo zahájí neschopenku až po skončení zaměstnání, nebo třeba OSVČ, tedy na náhradu mzdy za prvních 14 dní, nemají nárok (nejsou zaměstnaní, nemají zaměstnavatele).
Náhrada mzdy za nemoc, je ve výši 60% z průměrného hrubého hodinového výdělku. Během prvních 14 dní dostáváte nemocenskou pouze za skutečně neodpracované (zameškané) hodiny.
Od 15 dne na neschopence, vzniká nárok na nemocenské dávky. Ty už platí stát (ČSSZ), a mají na ně případně nárok i nezaměstnaní (do 7 dní od skončení zaměstnání), nebo OSVČ (pokud si platí nemocenské pojištění alespoň 3 měsíce před začátkem neschopenky).
Nemocenské dávky se v průběhu pracovní neschopnosti postupně zvyšují:
Nemocenské dávky, jsou vypláceny za každý kalendářní den. Včetně víkendu (soboty i neděle) nebo státních svátků. To je rozdíl od náhrady mzdy za nemoc, která je jen za skutečně zameškané hodiny.
Výpočet nemocenských dávek (obecně, nejenom při rizikovém těhotenství), vychází z vaší hrubé mzdy. Obvykle se vypočítá na základě vašeho příjmu za posledních 12 měsíců (pokud ale v aktuálním zaměstnání pracujete kratší dobu, tak se to počítá z této kratší doby).
Pro výpočet nemocenské je rozhodující denní vyměřovací základ. Ten si můžete představit jakou součet vaší hrubé mzdy za posledních 12 měsíců, vydělení počtem kalendářních dní (365).
Zaměstnanec s hrubou mzdou 35 000 Kč, by měl denní vyměřovací základ 1150,68 Kč. Při výpočtu se denní vyměřovací základ redukuje. V roce 2024 platí tyto redukční hranice:
Redukční hranice pro výpočet nemocenské od 1. 1. 2024:
U zaměstnance s hrubou mzdou 35 000 Kč, který má denní vyměřovací základ 1150,68 Kč, by se pro výpočet nemocenských dávek, použil redukovaný vyměřovací základ 1036 Kč.
Nemocenské dávky by pak byly 60% z redukovaného vyměřovacího základu, v roce 2024 je to tedy 622 Kč za jeden kalendářní den během 15 – 30 dne. Následně by nemocenská, byla o něco málo vyšší.
Tím, že je rizikové těhotenství, běžnou pracovní neschopností, vztahují se na něj i všechna omezení, jako na jakoukoliv jinou neschopenku.
Týká se to například i vycházek. Během neschopenky, vám může lékař povolit vycházky, jen na 6 hodin denně. A pouze v časovém rozmezí od 7:00 do 19:00 hodin.
I když má lékař v některých případech možnost povolit i neomezené vycházky, tak to se týká jenom specifických případů. Může se jednat o pacienty, kteří mají náročnější léčebný režim (onkologické onemocnění, psychické onemocnění apod.). U „běžného“ rizikového těhotenství, jsou obvykle vycházky jen v běžném režimu.
I když je žena před porodem i několik měsíců na neschopence (v pracovní neschopnosti), na následnou mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství), to nemusí mít žádný vliv.
A o i přes to, že nemocenské dávky znamenají podstatně nižší příjem. Nemocenské dávky a doba v pracovní neschopnosti, totiž nijak neovlivňují výpočet peněžité pomoci v mateřství.
Mateřská (peněžitá pomoc v mateřství) se počítá na základě příjmu (hrubé mzdy) v době před rizikovým těhotenstvím. Doba rizikového těhotenství, do výpočtu PPM nevstupuje (jedná se o vyloučenou dobu). Neschopenka před porodem, tedy nijak nesnižuje následnou mateřskou, po rizikovém těhotenství.