Peněžitá pomoc v mateřství při hlavním pracovním poměru a vedlejším OSVČ

Pokud plánujete v blízké době těhotenství, pak byste si určitě měla co nejdříve začít platit nemocenské pojištění. Pak můžete mít nárok na mateřskou i jako OSVČ.

Dobrý den, jsem zaměstnaná v hlavním pracovním poměru a od srpna 2019 jsem také OSVČ jako vedlejší činnost. Příjem z pracovního poměru je přibližně 17.000,- Kč čistého a z podnikání cca 20.000,- Kč měsíčně.

Pokud bych měla v letošním roce jít na mateřskou dovolenou, byla by mi výše PPM vypočtena z příjmu z pracovního poměru.

Chtěla bych se zeptat, zda je možné to zkombinovat také s příjmy z podnikání tak, aby byla PPM vyšší, pokud bych si nyní (v březnu podávám daňové přiznání) uhradila také nemocenské pojištění.

Lze tyto dva příjmy pro účely PPM kombinovat? A jaký je potom způsob výpočtu výše PPM?

Děkuji za odpověď.

Odpověď: Peněžitá pomoc v mateřství při hlavním pracovním poměru a vedlejším OSVČ

Obecně platí, že nárok na nemocenské dávky (kam spadá i peněžitá pomoc v mateřství), může vznikat ze všech zaměstnání (činností, které zakládají účast na nemocenském pojištění), pokud jsou u nich splněny příslušné podmínky. Pokud má ale dotyčná osoba více zaměstnavatelů, pak se zohlední příjem z obou zaměstnání. Podobné je to i při souběhu zaměstnání a podnikání.

Podmínkou je, aby v každém zaměstnání (nebo v zaměstnání a v podnikání), byly samostatně splněny podmínky pro nárok na mateřskou (nebo jinou nemocenskou dávku).

Podmínky pro nárok na mateřskou ze zaměstnání a z podnikání

Aby byl nárok na mateřskou ze zaměstnání, je potřeba splnit dobu nemocenského pojištění v rozsahu 270 kalendářních dní za poslední dva roky a také v době vzniku nároku na PPM být stále zaměstnaná nebo v ochranné době (až 180 dní od skončení zaměstnání).

Aby byl nárok na mateřskou z podnikání, pak je zde také požadováno 270 kalendářních dní placení nemocenského pojištění v posledních 2 letech. A zároveň musí být nejméně 180 dní placeno nemocenské pojištění v posledním roce. Do 270 dní se může započítat i doba nemocenského pojištění v zaměstnání. 180 dní ale musí být hrazeno v době podnikání.

Takže pokud OSVČ plánuje těhotenství a chce mít nárok na mateřskou, musí si v dostatečném časovém předstihu začít platit nemocenské pojištění. Pokud jde o souběh podnikání a zaměstnání, pak si nemocenské pojištění musíte platit alespoň půl roku, před začátkem mateřské. Placení nemocenského pojištění je u OSVČ dobrovolné.

V případě, že by byly splněny podmínky pro nárok na mateřskou v zaměstnání i z podnikání jako OSVČ, pak se může mateřská vypočítat z každého takového příjmu samostatně, a vy byste pak dostávala výsledný součet.

Kolik je mateřská pro OSVČ

Musíte ale počítat s tím, že mateřská na základě podnikání bude zcela jistě nižší než na základě zaměstnání. Pokud byste měla měsíční příjem z podnikání 20 tisíc, a uplatnila si náklady ve výši 60% (paušál), pak je váš „měsíční“ zisk jenom 8 tisíc korun. Vyměřovací základ pro sociální dávky je pak jenom jedna polovina zisku, tedy pouze 4000 Kč měsíčně.

Takže byste si mohla, platit jen minimální nemocenské pojištění, což je v roce 2020 měsíční částka 126 Kč. To odpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu 6000 Kč.

Takže byste z podnikání měla mateřskou ve stejné výši, jako zaměstnanec se mzdou 6 tisíc korun hrubého. To by bylo podstatně méně, než na co budete mít nárok z hlavního pracovního poměru, kde máte čistý příjem 17 tisíc (i když peněžitá pomoc v mateřství se nepočítá z čistého, ale z hrubého příjmu).

Jako OSVČ si nemůžete platit nemocenské pojištění v libovolné výši (a mít tak vysokou mateřskou). Maximální výše nemocenského pojištění (a tím i následná výše nemocenských dávek) se odvíjí od vašeho příjmu (zisku) v přehledech pro ČSSZ za poslední 3 roky:

Maximální měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění, ze kterého je vypočítáván denní vyměřovací základ pro dávku nemocenského pojištění, nemůže být vyšší, než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na naposledy podaném přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tzn. 6 000 Kč a platba pojistného z tohoto minimálního měsíčního základu činí 126 Kč. Zdroj: cssz.cz

Pokud plánujete v blízké době těhotenství, pak byste si určitě měla co nejdříve začít platit nemocenské pojištění. Pak můžete mít nárok na mateřskou i jako OSVČ.

Peněžitá pomoc v mateřství při hlavním pracovním poměru a vedlejším OSVČ

Odpověď: Peněžitá pomoc v mateřství při hlavním pracovním poměru a vedlejším OSVČ

Podmínky pro nárok na mateřskou ze zaměstnání a z podnikání

Kolik je mateřská pro OSVČ

Přečtěte si také:

Ostatní čtenáři si prohlédli: