Peněžitá pomoc v mateřství při hlavním pracovním poměru a vedlejším OSVČ

<span>Pokud plánujete v blízké době těhotenství, pak byste si určitě měla co nejdříve začít platit nemocenské pojištění. Pak můžete mít nárok na mateřskou i jako OSVČ.</span> Pokud plánujete v blízké době těhotenství, pak byste si určitě měla co nejdříve začít platit nemocenské pojištění. Pak můžete mít nárok na mateřskou i jako OSVČ.

Dobrý den, jsem zaměstnaná v hlavním pracovním poměru a od srpna 2019 jsem také OSVČ jako vedlejší činnost. Příjem z pracovního poměru je přibližně 17.000,- Kč čistého a z podnikání cca 20.000,- Kč měsíčně.

Pokud bych měla v letošním roce jít na mateřskou dovolenou, byla by mi výše PPM vypočtena z příjmu z pracovního poměru.

Chtěla bych se zeptat, zda je možné to zkombinovat také s příjmy z podnikání tak, aby byla PPM vyšší, pokud bych si nyní (v březnu podávám daňové přiznání) uhradila také nemocenské pojištění.

Lze tyto dva příjmy pro účely PPM kombinovat? A jaký je potom způsob výpočtu výše PPM?

Děkuji za odpověď.


Odpověď: Peněžitá pomoc v mateřství při hlavním pracovním poměru a vedlejším OSVČ

Obecně platí, že nárok na nemocenské dávky (kam spadá i peněžitá pomoc v mateřství), může vznikat ze všech zaměstnání (činností, které zakládají účast na nemocenském pojištění), pokud jsou u nich splněny příslušné podmínky. Pokud má ale dotyčná osoba více zaměstnavatelů, pak se zohlední příjem z obou zaměstnání. Podobné je to i při souběhu zaměstnání a podnikání.

Podmínkou je, aby v každém zaměstnání (nebo v zaměstnání a v podnikání), byly samostatně splněny podmínky pro nárok na mateřskou (nebo jinou nemocenskou dávku).

Podmínky pro nárok na mateřskou ze zaměstnání a z podnikání

Aby byl nárok na mateřskou ze zaměstnání, je potřeba splnit dobu nemocenského pojištění v rozsahu 270 kalendářních dní za poslední dva roky a také v době vzniku nároku na PPM být stále zaměstnaná nebo v ochranné době (až 180 dní od skončení zaměstnání).

Aby byl nárok na mateřskou z podnikání, pak je zde také požadováno 270 kalendářních dní placení nemocenského pojištění v posledních 2 letech. A zároveň musí být nejméně 180 dní placeno nemocenské pojištění v posledním roce. Do 270 dní se může započítat i doba nemocenského pojištění v zaměstnání. 180 dní ale musí být hrazeno v době podnikání.

Takže pokud OSVČ plánuje těhotenství a chce mít nárok na mateřskou, musí si v dostatečném časovém předstihu začít platit nemocenské pojištění. Pokud jde o souběh podnikání a zaměstnání, pak si nemocenské pojištění musíte platit alespoň půl roku, před začátkem mateřské. Placení nemocenského pojištění je u OSVČ dobrovolné.

V případě, že by byly splněny podmínky pro nárok na mateřskou v zaměstnání i z podnikání jako OSVČ, pak se může mateřská vypočítat z každého takového příjmu samostatně, a vy byste pak dostávala výsledný součet.

Kolik je mateřská pro OSVČ

Musíte ale počítat s tím, že mateřská na základě podnikání bude zcela jistě nižší než na základě zaměstnání. Pokud byste měla měsíční příjem z podnikání 20 tisíc, a uplatnila si náklady ve výši 60% (paušál), pak je váš „měsíční“ zisk jenom 8 tisíc korun. Vyměřovací základ pro sociální dávky je pak jenom jedna polovina zisku, tedy pouze 4000 Kč měsíčně.

Takže byste si mohla, platit jen minimální nemocenské pojištění, což je v roce 2020 měsíční částka 126 Kč. To odpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu 6000 Kč.

Takže byste z podnikání měla mateřskou ve stejné výši, jako zaměstnanec se mzdou 6 tisíc korun hrubého. To by bylo podstatně méně, než na co budete mít nárok z hlavního pracovního poměru, kde máte čistý příjem 17 tisíc (i když peněžitá pomoc v mateřství se nepočítá z čistého, ale z hrubého příjmu).

Jako OSVČ si nemůžete platit nemocenské pojištění v libovolné výši (a mít tak vysokou mateřskou). Maximální výše nemocenského pojištění (a tím i následná výše nemocenských dávek) se odvíjí od vašeho příjmu (zisku) v přehledech pro ČSSZ za poslední 3 roky:

Maximální měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění, ze kterého je vypočítáván denní vyměřovací základ pro dávku nemocenského pojištění, nemůže být vyšší, než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na naposledy podaném přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tzn. 6 000 Kč a platba pojistného z tohoto minimálního měsíčního základu činí 126 Kč. Zdroj: cssz.cz

Pokud plánujete v blízké době těhotenství, pak byste si určitě měla co nejdříve začít platit nemocenské pojištění. Pak můžete mít nárok na mateřskou i jako OSVČ.

Ostatní čtenáři si prohlédli:

Diskuse: Peněžitá pomoc v mateřství při hlavním pracovním poměru a vedlejším OSVČ

Zapojte se do diskuse:

Jsme velmi rádi, že jste se rozhodli zapojit do naší diskuse. Mějte prosím na paměti, že všechny komentáře v diskusi podléhají kontrole a schválení administrátorem. Váš komentář se tedy zobrazí až s menším zpožděním. O zveřejnění nebo zamítnutí, a o reakcích na váš komentář Vás budeme informovat na zadanou emailovou adresu. Všechny komentáře, které nejsou v souladu se zákony ČR a obecně s dobrými mravy budou zamítnuty. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.

Zvolte si svůj obrázek:

Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar

Těhotenství
Porod
Kalkulačky
Mateřská a peníze
Po porodu
Poradna