Těhotenství a štítná žláza: Porucha štítné žlázy může ovlivnit vývoj dítěte

Štítná žláza (Glandula thyreoidea), je jednou z nejdůležitějších žláz v našem těle. Pokud neprodukuje správné množství hormonů (hypotyreóza nebo hypertyreóza), pak to může vést k závažným zdravotním komplikacím a onemocněním. Poruchou štítné žlázy trpí až 5% obyvatel v ČR.

Zvláště významná je správná činnost štítné žlázy v těhotenství. Štítná žláza ovlivňuje vývoj nenarozeného dítěte. A to hlavně vývoj centrálního nervového sytému a mozku. Závažnější porucha činnosti štítné žlázy, může vést i k potratu.

Jak se projevuje porucha štítné žlázy

Příznaky, že se štítnou žlázou není něco v pořádku, bývají zpravidla jen málo specifické. Mohou být tedy velmi snadno zaměněny, s jinými onemocněními, nebo jenom s projevy samotného těhotenství.

Mezi typické příznaky narušené funkce štítné žlázy, patří například únava nebo větší ospalost. Což jsou ale současně i poměrně běžné průvodní jevy při těhotenství.

Mezi další příznaky poruchy štítné žlázy, může patřit například svalová slabost, křeče, zimomřivost, chladná a suchá kůže, vypadávání vlasů apod. Příznaky se také zpravidla začínají objevovat až ve chvíli, kdy je problém se štítnou žlázou větší (je v pokročilejším stádiu).

Těhotenství a štítná žláza

Během těhotenství se důležitost správné funkce štítné žlázy zvyšuje. Během těhotenství (zvláště v prvním trimestru), nastává řada hormonálních změn v těle těhotné ženy, které ovlivňují fungování štítné žlázy.

Jedním z nezbytných prvků, pro správnou tvorbu hormonů štítné žlázy, je jód. Potřeba jódu se během těhotenství zvyšuje až o 50%.

Během prvního trimestru (prvních 14 až 16 týdnů těhotenství), je plod zcela závislý na hormonech štítné žlázy matky.  Až na konci prvního trimestru, u dítěte začíná produkce vlastních hormonů. Po celou dobu těhotenství, je ale nenarozené dítě zcela závislé na matce, co se týká adekvátního příjmu jódu.

Doporučená denní dávka jódu v těhotenství

Pro běžného zdravého člověka, je v ČR doporučená denní dávka jódu, asi 150 mikrogramů za den. Během těhotenství je ale potřeba, aby se zvýšila až o 100 mikrogramů. Doporučená denní dávka jódu, je během těhotenství až 250 mikrogramů.

Změny fungování štítné žlázy u těhotných žen

Během těhotenství dochází ke změnám, ve fungování štítné žlázy. To je dáno především hormony, které jsou produkovány ve zvýšeném množství, u těhotných žen:

• Například vysoká hladina hormonu hCG (lidský choriový gonadotropin), snižuje množství tyreostimulačního hormonu (TSH). Což může vést až k subklinické hypertyreóze.
• To se může projevit zvláště v prvním trimestru (ve druhém a třetím trimestru se již množství hormonu vrací na „normální“ hodnoty).
• Jiný hormon – estrogen – zase zvyšuje množství hormonů štítné žlázy v krvi (tyroxinu a trijodtyroninu).

Jaká jsou rizika hypertyreózy u těhotné ženy

Pokud u těhotné ženy dojde k narušení funkce štítné žlázy (podle některých dostupných výzkumů, se to může týkat až 16% těhotných žen, jiné výzkumy udávají jen 9%), pak to může mít i poměrně závažné dopady na nenarozené dítě:

• hypertyreóza u těhotné ženy může být spojena s tachykardií u plodu
• hypertyreóza také může vést k předčasnému porodu (nedonošenosti) nebo k nižší porodní váze
• spíše ve výjimečných případech, může hypertyreóza vést i k vrozeným vývojovým vadám
• riziko potratu, se při hypertyreóze zvyšuje během prvního trimestru, až na trojnásobek (3x vyšší riziko samovolného potratu)

Jak zjistit, zda je štítná žláza u těhotné ženy v pořádku?

Aktuálně se v ČR provádí vyšetření štítné žlázy jen u těch těhotných žen, které již někdy v minulosti měly diagnostikovány problémy se štítnou žlázou. Nebo u těch, které mají v anamnéze možné zvýšené riziko.

Současně se také nyní spouští pilotní projekt, při kterém by měly být u těhotných žen prováděny častější kontroly štítné žlázy (během následujících dvou let, by vyšetření mělo podstoupit až 8000 žen). Na základě tohoto pilotního projektu, by do budoucna mohlo vzniknout i plošné testování všech těhotných žen.

Bereme-li do úvahy, že v ČR se každý rok narodí cca 110 tisíc dětí, pak při 16% žen s možnou poruchou štítné žlázy, by preventivní kontrola mohla zabránit případným rizikům až u 18 000 tisíc dětí.

Jaké jsou možnosti léčby těhotných žen s poruchou štítné žlázy?

Pokud by se u ženy v prvním trimestru projevila jen mírná hypertyreóza (subklinická), pak je nutné pouze provádět častější kontroly (laboratorní testy) – po cca 2 – 4 týdnech. Často se funkce štítné žlázy sama „spraví“ ke koci prvního trimestru.

Pokud je ale porucha štítné žlázy závažnější, pak je nutné nasadit příslušné léky. V některých případech může být nutný i chirurgický zákrok (obvykle na konci 2 trimestru).

Problémy se štítnou žlázou také mohou přetrvávat i v době po porodu. Pokud by se u těhotné ženy projevily nějaké poruchy funkce štítné žlázy, pak je nutné pečlivé sledování i v době, cca 3 měsíce po porodu.

Přečtěte si také:

První trimestr těhotenství – na co si dát pozor Co jíst a nejíst během těhotenství Těhotenská dieta: Co jíst během těhotenství?

Ostatní čtenáři si prohlédli:

• Doporučená denní dávka jódu v těhotenství
• Jaká jsou rizika poruchy štítné žlázy u těhotné ženy
• Jak se projevuje porucha štítné žlázy
• Jak se mění imunita ženy během těhotenství?
• Kalkulačka kdy se narodí dítě
• Těhotenské strie na břiše
• Kdy začíná a kdy končí první trimestr
• Spontánní potrat
• Těhotenská kalkulačka
• Jak se dědí barva vlasů