Nemocenská při rizikovém těhotenství v roce 2024

Celá řada žen, které jsou těhotné, nemůže v době před porodem vykonávat své zaměstnání. Může to být z mnoha různých důvodů. Obecně se pro toto používá označení „rizikové těhotenství“. Pokud je pak lékařem doporučeno, aby žena dále nevykonávala své zaměstnání, a zůstala doma, může se jednat o pracovní neschopnost s nárokem na nemocenské dávky.

Nemocenské dávky a rizikové těhotenství

Nemocenská a nemocenské dávky z důvodu rizikového těhotenství se nijak neliší od „běžné“ pracovní neschopnosti z důvodu nějaké nemoci či úrazu. Platí zde stejné podmínky a výše dávek je také stejná.

Nárok na nemocenské dávky má každý zaměstnanec, který je účastníkem nemocenského pojištění. Při klasickém hlavním pracovním poměru, odvádí nemocenské pojištění zaměstnavatel. Pokud se jedná o práci na DPP (dohoda o provedení práce) nebo DPČ (dohoda o pracovní činnosti), pak je to trochu složitější.

Nemocenská při DPP, DPČ nebo u OSVČ

Při práci na DPP (dohoda o provedení práce) je totiž placeno nemocenské pojištění pouze v případě, že měsíční příjme přesáhne částku 10 000 Kč. V takovém případě se zaměstnanec činný na základě DPP stává účastníkem nemocenského pojištění, a má nárok i na nemocenské dávky

Při práci na DPČ (dohoda o pracovní činnosti) je nemocenské pojištění hrazeno pouze v případě, že je u DPČ sjednán rozhodný příjem ve výši nejméně 4 000 Kč měsíčně. Pokud je nižší nebo není sjednán vůbec, nárok na nemocenské dávky nevzniká.

Pro OSVČ pak platí, že na nemocenské dávky při rizikovém těhotenství mohou mít nárok jen v případě, že si platí sami dobrovolné nemocenské pojištění (sociální a zdravotní pojištění platí OSVČ povinně dle zákona, nemocenské je dobrovolné).

Kolik je nemocenská při rizikovém těhotenství?

Výše nemocenské při rizikovém těhotenství je stejná, jako při pracovní neschopnosti z jakékoliv jiného důvodu. Tedy nejprve se spočítá tzv. denní vyměřovací základ (velmi zjednodušeně – součet všech příjmů (hrubá mzda) za posledních 12 měsíců se vydělí počtem dní). Tento denní vyměřovací základ se pak dále redukuje (započítá se jen určitá část):

Redukční hranice platné od 1. 1. 2024:

1 redukční hranice = do částky 1466 Kč se započítá 90%
2 redukční hranice = nad 1466 Kč do 2199 Kč se započítá 60%
3 redukční hranice = nad 2199 Kč do 4397 Kč se započítá 30%
Nad 4397 Kč se již nezapočítává nic

A z výsledného regulovaného vyměřovacího základu pak náleží 60% za každý kalendářní den, kdy trvá pracovní neschopnost.

Pro výpočet výše nemocenských dávek v pracovní neschopnosti můžete použít třeba tuto kalkulačku: Kalkulačka – výpočet výše nemocenské 2024.

Rizikové těhotenství a nárok na mateřskou?

Jak je to ale s nárokem na mateřskou (PPM, peněžitá pomoc v mateřství), pokud je žena před porodem na rizikovém těhotenství?

V zásadě je možné říci, že pracovní neschopnost z důvodu rizikového těhotenství nemá na následnou mateřskou významnější dopad.

Pokud je žena zaměstnána, a ještě v době těhotenství nastoupí do pracovní neschopnosti (ale její zaměstnání přitom nadále trvá), pak tím nárok na PPM není nijak ovlivněn. Žena tak může být do 6 – 8 týdne před porodem v pracovní neschopnosti a poté „plynule“ přejít na mateřskou dovolenou a začít dostávat PPM (peněžitou pomoc v mateřství).

To, že před tím byla na nemocenské, nemá vliv ani na výši mateřské. Ta se počítá z příjmů z posledního zaměstnání. Nemocenské dávky se ale nedají považovat za příjem, Takže i když má žena před mateřskou jen „malou“ nemocenskou, její mateřská se bude počítat z vyššího příjmu (výplaty), který měla v době, kdy ještě pracovala.

Jiná situace by byla ve chvíli, kdy by žena zahájila pracovní neschopnost, ale při tom měla pracovní poměr na dobu určitou, a ten během nemocenské skončil. Pak je to nárokem na mateřskou složitější. Žena by na ni měla nárok pouze v případě, že by začátek mateřské spadal ještě do ochranné lhůty 180 dní od skončení posledního zaměstnání.

Vycházky při rizikovém těhotenství

I když je těhotná žena v podstatě zdravá, a na rizikovém těhotenství (v pracovní neschopnosti) je hlavně z důvodu že nemůže vykonávat své původní zaměstnání (třeba z důvodu nevhodného prostředí pro těhotné ženy), platí pro ni stejná pravidla jako pro „opravdu nemocné/zraněné“ lidi.

To se pak vztahuje třeba i na vycházky. Rozsah a dobu vycházek během pracovní neschopnosti určuje ošetřující lékař. Zákon mu pak dovoluje povolit vycházky pouze na maximálně 6 hodin denně. A to v časovém rozmezí od 7 hodin ráno do 7 hodin večer. Mimo tuto dobu a mimo oněch povolených 6 hodin, musí být i žena na rizikovém těhotenství doma. Pokud by rozsah vycházek nedodržela, pak při případné kontrole hrozí i ztráta nemocenských dávek.