OSVČ a mateřská nebo rodičovská

Aby dostávala OSVČ „mateřské dávky“, musí být účastníkem nemocenského pojištění v délce nejméně 270 kalendářních dní v posledních 2 letech. Aby dostávala OSVČ „mateřské dávky“, musí být účastníkem nemocenského pojištění v délce nejméně 270 kalendářních dní v posledních 2 letech.

Jak je to s nárokem na mateřskou nebo rodičovskou u podnikatelů (OSVČ)? Kdy může těhotná žena, která podniká jako OSVČ žádat o mateřskou a jak je to s jejím nárok na rodičovský příspěvek? Co je nutné udělat aby OSVČ nebyla při narození dítěte úplně bez prostředků? Na to si odpovíme v tomto článku.

OSVČ a mateřská dovolená (MD)

Mateřská dovolená je termín, který zná jen zákoník práce ve vztahu k zaměstnancům. Zaměstnavatel má totiž povinnost poskytnout ženě (a/nebo případně otci dítěte), pracovní volno (mateřskou dovolenou).

A to v rozsahu 28 týdnů při narození jednoho dítěte. Mateřská dovolená při narození dvou dětí je pak 37 týdnů. Žena pak sice nemusí vyčerpat celou dobu (celých 28 nebo 37 týdnů). Mateřská dovolená ale nesmí být nikdy kratší, než 14 týdnů.

Otec dítěte má pak nárok na mateřskou až po ukončení 6 týdne po porodu. Může se pak se ženou vystřídat v péči o dítě, a být doma, a čerpat mateřskou dovolenou.

OSVČ ale na mateřskou dovolenou (v tom smyslu, co tento termín znamená), nárok nikdy nemá. Už jen z toho důvodu, že OSVČ nemá „nárok“ na žádnou formu dovolené. Pracuje sám na sebe, a tak si i určuje, kdy bude pracovat, a kdy bude mít volno.

OSVČ a peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

Něco úplně jiného je pak otázka nároku na peněžitou pomoc v mateřství (tedy PPM). To je dávka, která se vyplácí na základě nemocenského pojištění (zaměstnanců nebo dobrovolného pojištění OSVČ). O PPM je možné žádat v době 6 – 8 týdnů před porodem a je na ni nárok ve stejném rozsahu jako na mateřskou dovolenou. Tedy při narození jednoho dítěte to je 28 týdnů, u dvou a více dětí pak 37 týdnů (rozsah doby, kdy je placena PPM se tak shoduje s délkou mateřské dovolené).

Aby měla OSVČ nárok na PPM, musí si platit nemocenské pojištění. Zatímco placení sociálního a zdravotní pojištění je pro OSVČ povinné ze zákona, to nemocenské je dobrovolné (tak si jej drtivá většina OSVČ neplatí).

Aby dostávala OSVČ „mateřské dávky“, musí být účastníkem nemocenského pojištění v délce nejméně 270 kalendářních dní v posledních 2 letech. A z těchto 270 kalendářních dní (kdy si OSVČ platí dobrovolné nemocenské pojištění), musí být nejméně 180 dní zaplaceno v poslední roce, před zahájením PPM.

TIP: Kalkulačka – výpočet výše PPM pro OSVČ v roce 2017

A nakonec, v době kdy OSVČ dostává PPM, nesmí osobně vykovávat samostatně výdělečnou činnost. Nesmí tedy osobně vykonávat činnost, která je předmětem jejího podnikání.

OSVČ a rodičovská dovolená (RD)

Podobně jako u mateřské dovolené i u rodičovské dovolené platí, že ta se OSVČ netýká. Rodičovská dovolená je opět pouze pracovní volno, kdy je zaměstnanec „uvolněn“ ze zaměstnání z důvodu péče o dítě, do jeho 3 roků.

OSVČ a rodičovský příspěvek (RP)

Na rodičovský příspěvek pak má nárok každá OSVČ. A to, i kdyby si neplatila nemocenské pojištění. Nárok na rodičovský příspěvek má totiž každý, kdo pečuje o dítě (řádná, celodenní péče o dítě, až do jeho 4 roků).

Pokud by si OSVČ neplatila nemocenské pojištění a neměla tak nárok na PPM, může dostávat rodičovský příspěvek pouze v základní výši – tedy na 4 roky, s tím, že prvních 9 měsíců je to 7600 Kč a zbytek doby (do 4 roků dítěte), je to měsíčně 3800 Kč.

TIP: Kalkulačka – možnost volby délky rodičovského příspěvku v roce 2017

Na rozdíl od čerpání PPM, během pobírání rodičovského příspěvku může OSVČ bez omezení podnikat. Je zde pouze podmínka, aby dítě do dvou let nebylo ve školce nebo jeslích déle než 46 hodin měsíčně. Pokud ale OSVČ třeba pracuje z domu, nebo zajistí péči o dítě jinou formou, tak není nijak limitována v dalším podnikání.

Před porodem by ale každá OSVČ měla zvážit, zda se jí nevyplatí samostatně výdělečnou činnost přerušit. Pokud by i po porodu byla aktivní OSVČ, tak má povinnost i nadále platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění (a vůbec plnit všechny povinnosti, které jsou běžně spojené s podnikáním), a to bez ohledu na to, zda skutečně vykonává nějakou činnost a má nějaké příjmy.

Vzhledem k tomu, že prvních pár týdnů nebo měsíců po porodu, zvládne skloubit péči o dítě a podnikání jen málokdo, možná se vyplatí zvážit dočasné přerušení činnosti. Tím se OSVČ zbaví povinnosti hradit zálohy na sociální a zdravotní pojištění.

Ostatní čtenáři si prohlédli:

Diskuse: OSVČ a mateřská nebo rodičovská

Zapojte se do diskuse:

Jsme velmi rádi, že jste se rozhodli zapojit do naší diskuse. Mějte prosím na paměti, že všechny komentáře v diskusi podléhají kontrole a schválení administrátorem. Váš komentář se tedy zobrazí až s menším zpožděním. O zveřejnění nebo zamítnutí, a o reakcích na váš komentář Vás budeme informovat na zadanou emailovou adresu. Všechny komentáře, které nejsou v souladu se zákony ČR a obecně s dobrými mravy budou zamítnuty. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.

Zvolte si svůj obrázek:

Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar

Těhotenství
Porod
Kalkulačky
Mateřská a peníze
Po porodu
Poradna