Neschopenka v těhotenství, před porodem a po porodu

V souvislosti s těhotenstvím a porodem, mohou nastat tři různé situace, kdy je těhotná žena na neschopence. Může se jednat o klasickou pracovní neschopnost, kdy je žena nemocná, nebo se jí stane nějaký úraz. Další situací je rizikové těhotenství, kdy je žena po větší část těhotenství na neschopence. A poslední situací je nemocenská v souvislosti s porodem a po porodu.

V tomto souhrnu se podíváme na poslední dvě situace, kdy neschopenka nějak souvisí s těhotenstvím a/nebo porodem. Dozvíte se, kolik jsou nemocenské dávky během rizikového těhotenství a jak se provádí výpočet. Jaké podmínky a omezení jsou spojeny s neschopenkou, během rizikového těhotenství a/nebo v době před porodem.

Rizikové těhotenství a neschopenka

V řadě případů je těhotná žena, i podstatnou část těhotenství, na neschopence z důvodu rizikového těhotenství.

O tom, zda má být žena před porodem na rizikovém těhotenství, rozhoduje ošetřující lékař. Existují v zásadě dvě skupiny důvodů, pro rizikové těhotenství:

Zdravotní stav ženy a důvody související se zdravotním stavem před těhotenstvím
Zdravotní stav ženy v průběhu těhotenství a důvody související s těhotenstvím

Mezi obecné důvody pro rizikové těhotenství mohou patřit nějaké dlouhodobé nemoci. Sem patří například cukrovka nebo i mnoho dalších chorob. Jedním z rizikových faktorů může být i nadváha.

Mezi důvody pro rizikové těhotenství spojené se samotným těhotenstvím může patřit například vícečetné těhotenství, komplikace při předchozím těhotenství, předčasný porod u předchozího dítěte a celá řada dalších.

Nemocenské dávky během rizikového těhotenství

Po dobu rizikového těhotenství je žena v dočasné pracovní neschopnosti. Pro tu platí stejné podmínky, jako pro neschopenku za jakékoliv jiného důvodu.

Za prvních 14 dní rizikového těhotenství, je nárok náhradu mzdy od zaměstnavatele. Ta je ve výši 60% z redukované průměrné hodinové mzdy. Za prvních 14 dní dostáváte zaplaceny neodpracované směny (pracovní dny). Na náhradu mzdy nemají nárok OSVČ nebo nezaměstnaní. Výpočet viz kalkulačka nemocenská od zaměstnavatele.

Od 15 dne pracovní neschopnosti dostáváte nemocenské dávky. Ty jsou vypláceny za každý kalendářní den. Vypočítávají se na základě redukovaného denního vyměřovacího základu (hrubé mzdy). Za 15 – 30 den dostáváte 60%. Za 31 až 60 den dostáváte 66 %. A od 61 dne dostáváte 72%. Výpočet viz kalkulačka nemocenské při rizikovém těhotenství.

Na nemocenské dávky, mohou mít nárok i OSVČ, pokud si alespoň 3 měsíce platí nemocenské pojištění. Výše dávek se odvíjí od toho, jak vysoké pojištění si platí. Při minimálním nemocenském pojištění (147 Kč měsíčně v roce 2022), je i výsledná nemocenská pro OSVČ jen velmi nízká.

Na rizikovém těhotenství můžete být až do začátku mateřské (do 6 – 8 týdne před porodem). Poté jste na mateřské dovolené (a dostáváte peněžitou pomoc v mateřství). Pokud nemáte nárok na mateřskou, ale splňujete podmínky pro nárok na nemocenské dávky, pak můžete být 6 týdnů před porodem a následně i po porodu, na neschopence.

Rizikové těhotenství a neschopenka po skončení zaměstnání

Na rizikovém těhotenství (a související neschopence) může být žena i po skončení zaměstnání. Pokud je rizikové těhotenství (neschopenka), zahájeno ještě během pracovního poměru, nebo následně do 7 dní od skončení zaměstnání, pak je nárok na nemocenské dávky.

Na nemocenské dávky je nárok po celou dobu, až do ukončení neschopenky. Jediná výjimka by byla situace, kdy je neschopenka z důvodu rizikového těhotenství, zahájena po skončení pracovního poměru.

Pak byste za prvních 14 dní nedostávali nic. Během prvních 14 dní je nárok na nemocenskou od zaměstnavatele (náhradu mzdy). Pokud už ale nejste zaměstnaní, pak už náhradu mzdy nedostáváte a máte nárok až na nemocenské dávky od 15 dne.

Vycházky během rizikového těhotenství

Během, rizikového těhotenství se na vás vztahují i vycházky. Tak, jako každému na neschopence, i při rizikovém, těhotenství, vám povoluje lékař vycházky. Maximální doba vycházek je 6 hodin, v době od 7:00 do 19:00. Delší vycházky nejsou možné.

Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 56:

(6) Vycházky podle odstavce 2 písm. c) může ošetřující lékař povolit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený individuální léčebný postup. Ošetřující lékař může vycházky povolit podle věty první nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin; přitom vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek.

Nemocenská v souvislosti s porodem

V řadě případů může nastat situace, kdy těhotná žena nemá nárok na „mateřskou“ (peněžitou pomoc v mateřství). Třeba poroto, že nesplňuje podmínku minimální doby účasti na nemocenském pojištění.

V takovém případě je možné, aby byla žena před porodem (a následně po porodu), v dočasné pracovní neschopnosti. Neschopenka v souvislosti s porodem nijak nesouvisí s rizikovým těhotenstvím.

Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 57 f:

§ 57 Vznik dočasné pracovní neschopnosti

(1) Ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti

f) pojištěnky, která doložila potvrzením orgánu nemocenského pojištění, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu,

Nárok na neschopenku před porodem

Neschopenka před porodem (a následně i po porodu), je možná pouze v případě, že žena nemá nárok na PPM (peněžitou pomoc v mateřství), ale současně splňuje podmínky pro nárok na nemocenské dávky (tj. být účastníkem nemocenského pojištění nebo v ochranné době 7 dní od skončení zaměstnání).

Podmínky pro výpočet nemocenské před porodem jsou identické, jako u běžné neschopenky, nebo u neschopenky z důvodu rizikového těhotenství. I zde se bude vycházet z denního vyměřovacího základu (hrubé mzdy ze zaměstnání, resp. z vyměřovacího základu pro nemocenské dávky u OSVČ).