Potravinová alergie u dětí a kojenců

Nejčastější potravinové alergie u dětí a kojenců jsou především alergie na kravské mléko, vaječný bílek a lepek (pšenice, ječmen žito nebo oves).. Nejčastější potravinové alergie u dětí a kojenců jsou především alergie na kravské mléko, vaječný bílek a lepek (pšenice, ječmen žito nebo oves)..

Potravinové alergie je nejrozšířenějším typem alergie vůbec. Nějakou formou potravinové alergie trpí až 4% populace. U kojenců a dětí do 3 let je to pak dokonce až 8%.  U dětí a kojenců je ale také nutné rozlišovat, zda se jedná o skutečnou potravinovou alergii, nebo zda to je pouze potravinová intolerance (nesnášenlivost). Příznaky totiž mohou být z velké části stejné nebo hodně podobné.

Co je to potravinová alergie

Potravinová alergie je imunitní reakce organismu, která vzniká při konzumaci nějaké specifické potraviny. Reakce se objevuje zpravidla v rádu od několika málo minut do jedné hodiny. Ve specifických případech se ale alergická reakce může objevit i s delším časovým odstupem. A to dokonce až 24 – 48 hodin. Potravinová alergie může mít různé příznaky – od mírné reakce až po velmi výraznou, bouřlivou reakci.

Jaké jsou příznaky potravinové alergie

Příznaky potravinové alergie mohou být opravdu velmi pestré. Natolik, že někdy mohu být zaměňovány i s příznaky nějaké jiné nemoci.

Mezi typické příznaky potravinové alergie patří různé kožní příznaky. A to jak zarudnutí kůže (často třeba v oblasti úst nebo obličeje, kde se pokožka dostala do kontaktu s potravinou), přes atopický ekzém, kopřivku, otoky, afty, otoky úst, jazyka nebo rtů.

Další skupinou příznaků jsou nejrůznější respirační obtíže – rýma, kašel, kýchání nebo i akutní astma. Mohou se ale objevovat i různé potíže trávicího traktu – od nadýmání, zvracení, bolesti břicha, průjem nebo naopak objemná stolice.

Výjimečné nejsou ani třeba silné bolesti hlavy, migréna, únavový syndrom, bolesti svalů a kloubů, psychické projevy jako úzkost, deprese, poruchy spánku apod.

Jaké jsou příčiny potravinové alergie u dětí a kojenců?

Mezi nejčastější příčiny potravinové alergie, u malých dětí a kojenců, alergie patří na bílkoviny kravského mléka (β-laktoglobulin, kasein, α-laktoglobulin). Tedy na mléko a mléčné výrobky. Dále to je alergie na bílkoviny, které obsahuje především vaječný bílek (ovalbumin a ovomukoid). Častá je také potravinová alergie na lepek (především ten, který obsahuje pšenice, ječmen žito nebo oves).

U starších dětí předškolního věku jsou poměrně časté i další alergie. Kromě předchozích alergií, to jsou ještě alergie na různé ořechy, luštěniny, ryby, mák, kvasnice, plísně, sóju, kakao, česnek, koření, byliny.

U dětí se mohou objevovat i zkřížené alergie. Což je poměrně typické pro děti, s nějakou pilovou alergií. Například:

  • bříza – jablko, broskev, meruňka, hruška, třešně, kiwi;
  • pelyněk – celer, koření;
  • ambrozie – meloun, banán, okurka

Na co může být dítě alergické?

I přes výše uvedené nejčastější příčiny ale platí, že alergie může vznikat téměř na cokoliv. Když odbočíme od potravinových alergií, tak můžeme zmínit a poměrně „bizarní“ alergii na sluneční světlo, na mobilní telefony (resp. na nikl), na cvičení (ano to opravdu existuje a neznamená to, že jste líní). Nebo třeba i alergie na vodu.

U potravinových alergií pak může být příčinou téměř jakákoliv potravina – od různých druhů ovoce a zeleniny, po různé druhy rostlinných a živočišných bílkovin. Časté jsou alergie na různá semena, ořechy nebo třeba i mořské plody, či různé druhy koření nebo bylinek.

Rizikové faktory potravinové alergie u dětí a kojenců

I když je vznik alergie (a nejenom té potravinové), do značné míry podmíněn geneticky, neznamená to, že když má rodič nějakou potravinovou alergii, tak ji bude mít i dítě. V rodinách, kde je alespoň jeden z rodičů „alergik“, je poměrně vysoká pravděpodobnost, že i dítě bude mít nějakou alergii. Nedědí se ale alergie na nějakou konkrétní látku. Dědičná je spíše jen „obecná“ dispozice pro alergii. Takže pokud je rodič alergický třeba na pyly, tak to neznamená, že dítě bude mít stejnou formu alergie. Může mít třeba alergii na nějaké potraviny nebo třeba na zvířecí chlupy nebo na roztoče.

V případě, že je v rodině jeden z rodičů alergický (nebo oba, nebo případně někdo v širším příbuzenstvu), pak je určitě vhodné u dítěte – zvláště v době zavádění příkrmů – pečlivě sledovat reakce na jednotlivé potraviny.

To, že se ale u dítěte objeví nějaká reakce, ještě nemusí znamenat, že se jedná o potravinovou alergii. U dětí je poměrně častá i jen potravinová intolerance.

Potravinová intolerance

Potravinová intolerance může mít podobné symptomy jako potravinová alergie (viz výše). Na rozdíl od alergie, ale při nesnášenlivosti nějakého typu potravin, neprobíhá alergická/imunitní reakce. Potravinová intolerance je obvykle způsobena nedostatečnou tvorbou některého z enzymů.

Velmi častá je intolerance na bílkoviny kravského mléka. Ta se poměrně často objevuje u malých dětí. V jejich případě to způsobuje nedostatečná tvorba enzymu, který zajišťuje metabolismus laktózy (mléčného cukru).

Potravinová intolerance na mléko se může objevit již u kojenců, kteří zatím nezačali s příkrmy. Pak je nutné mléko a mléčné výrobky vyřadit i z jídelníčku kojící matky. Intolerance na kravské mléko ale zpravidla samovolně vymizí do 3 let (u více než 80% dětí). A jen výjimečně přetrvá až do pozdějšího věku nebo dokonce do dospělosti.

Jak poznat potravinovou alergii nebo intoleranci?

Zde platí, že v době zahájení příkrmů je nutné postupně zavádět jednotlivé potraviny. Ideální je nekombinovat více nových potravin současně (tak aby se dalo jednoduše zjistit, která z nich je ta „špatná“). Nová potravina by tak měla být podávána cca 3 dny v menších dávkách. Zvláště pak u potravin, u kterých je nejvyšší pravděpodobnost potravinové alergie u malých dětí a kojenců – tedy kravské mléko (resp. mléčné výrobky), vaječný bílek a obilný lepek – je dobré dávat dobrý pozor na jakékoliv reakce, které se během jídla nebo krátce po jídle, u kojence objeví.

Testy na alergie na potraviny

U malých dětí a kojenců se potravinové alergie nedají nějak jednoduše otestovat. Zatímco u starších dětí nebo u dospělých je možné celou řadu alergií (a nejenom těch potravinových) odhalit pomocí testů, u malých dětí a kojenců tomu tak není.

Malé děti ještě nemají plně „vyzrálý“ imunitní systém. Jejich reakce na případné testy mohou být často velmi zavádějící. Od falešně pozitivních výsledků, po falešně negativní. Testy je tedy sice možné provést i u malých dětí, jejich vypovídací hodnota je ale velmi sporná (zde se názory lékařů poměrně zásadně odlišují).

Co dělat při podezření na potravinovou alergii?

Pokud budete mít pocit, že se u vašeho dítěte projevuje nějaká potravinová alergie (nebo i jiná alergická reakce), určitě se obraťte na svého lékaře. Některé příznaky alergie mohou mít i jiné příčiny. Váš lékař by vám měl být schopen poradit s dalším postupem, jak případně potravinovou alergii potvrdit, a co dále dělat.

Ostatní čtenáři si prohlédli:

Diskuse: Potravinová alergie u dětí a kojenců

Zapojte se do diskuse:

Jsme velmi rádi, že jste se rozhodli zapojit do naší diskuse. Mějte prosím na paměti, že všechny komentáře v diskusi podléhají kontrole a schválení administrátorem. Váš komentář se tedy zobrazí až s menším zpožděním. O zveřejnění nebo zamítnutí, a o reakcích na váš komentář Vás budeme informovat na zadanou emailovou adresu. Všechny komentáře, které nejsou v souladu se zákony ČR a obecně s dobrými mravy budou zamítnuty. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.

Zvolte si svůj obrázek:

Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar Custom avatar

Těhotenství
Porod
Kalkulačky
Mateřská a peníze
Po porodu
Poradna