Jak připravit dítě na sourozence

Pro dítě, které až doposud mělo veškerou pozornost rodičů jen samo pro sebe, se může jevit narození sourozence, jako konkurence. Hlavně starší děti, se mohou cítit „vynechané“, a nucené „pod tlakem vyrůst“ („ale ty už jsi přece velký kluk/holka….“). A to může vytvářet různé krátkodobé, nebo i dlouhodobé problémy. Jak tedy správně připravit dítě, na narození sourozence?

Před tím než se druhé dítě narodí

S přípravou vašeho kluka nebo holky na to, že se mu narodí malý bráška nebo malá sestřička, je dobré začít už v průběhu těhotenství. V té době na to budete mít dostatek času, a můžete ho tedy zapojit do celého procesu těhotenství.

Vysvětlete mu, co se bude dít před porodem, a co po narození dítěte. Opakujte si to spolu několikrát tak, aby dítě vědělo, co má očekávat, a bylo připraveno na případné zmatky kolem porodu (třeba pokud budete muset zůstat několik dní, nebo i déle v porodnici, tak aby z toho dítě nebylo zbytečně zmatené).

Miminko není panenka na hraní

Vysvětlete mu také, že nově narozené miminko si s ním určitě nebude hned po narození hrát, jaké jeho kamarádi ze školky/školy, ale že musí nejprve vyrůst. Je důležité, aby dítě pochopilo, že nově narozené miminko prvních pár týdnů jen jí, spí nebo kouká kolem sebe. Také ho připravte na to, že je možné, že miminko bude na začátku hodně plakat.

Také můžete své dítě vzít na některou z pravidelných kontrol, aby si poslechlo tlukot srdíčka nebo se podívalo na miminko na sonaru.

Zapojte dítě do přípravy

Dále také můžete zvážit, že zapojíte své první dítě do výběru jména pro jeho nového sourozence (to ale spíše až u starších dětí). Také spolu můžete chodit nakupovat výbavu, oblečky a všechny potřeby. Nechte vybrat své dítě některé věci (barvy, obrázky). Třeba může dostat za úkol výběr toho správného chrastítka nebo dudlíku. Tak ho nejlépe zapojíte do celého procesu přípravy na narození miminka.

Prohlédněte si společně fotky z doby, kdy vaše první dítě bylo ještě malé miminko a vyprávějte si o tom, jaké to bylo, co dělal, když byl ještě úplně malý, čím byl zvláštní, nebo nějaké jiné obdobné zajímavé historky z doby, kdy byl kojenec.

Až se sourozenec narodí

Po narození druhého dítěte se snažte co nejvíce dodržovat každodenní, rutinní program, na který jste byli navyklí v době, kdy jste ještě byla těhotná, resp. kdy byl jedináček. Pokud máte nějaké rituály při vstávání, chystání se do školky/školky, uklízení hraček, trávení společného času apod., snažte se co nejvíce z těchto zaběhaných zvyků zachovat.

Je jasné, že asi úplně vše nemůže být stejné, jako když jste se starala jen o jedno dítě, ale určitě není dobré po narození druhého dítěte zavádět kompletně nový režim. Zvláště pro mladší děti je důležité, aby pro ně případné změny přicházely postupněji.

Hned po narození se také snažte své první dítě co nejvíce zapojit do „interakce“ s jeho novým sourozencem. Může ho třeba držet na klíně. Mohou mu něco zpívat, nebo říkat nějakou básničku. Můžete mu dávat jednoduché úkoly – později vám třeba může pomáhat s krmením, s koupáním.

Můžete svého prvního potomka poprosit, aby svého bráchu / sestru naučil třeba usmívat se, atp.

Také zkoušejte si s miminkem povídat o jeho starším sourozenci – třeba „podívej, jak tvůj velký brácha krásně ustlal svoji postel, jak si krásně uklidil autíčka, jaký ti namaloval hezký obrázek apod.

Pozor na upřednostňování některého z dětí

Nově narozené miminko také nesmí mít vždy, za každou cenu, absolutní přednost. I když třeba začne plakat, během doby, kdy se věnujete tomu staršímu, musíte potlačit nutkání ihned vyskočit a běžet za ním. To by pak ten starší mohl mít snadno pocit, že je až na „druhé“ koleji. Dodělejte to, co máte právě rozděláno, nebo pokud je to na delší dobu, tak se nejprve domluvte: „Uděláme ještě tenhle kousek a já se pak půjdu podívat na to, co potřebuje tvůj brácha / ségra, a pak se za tebou zase vrátím, souhlasíš?“

Domluvte se s manželem, rodiči nebo s někým aby vám čas od času miminko pohlídal, vzal ho třeba kočárku na dlouhou procházku a tento čas pak věnujte pouze staršímu dítěti. Je důležité, aby to starší dítě vědělo, že máte čas i jen pro něj, a že jsou chvíle, kdy se o vás nemusí „dělit“. Že se alespoň jednou týdně, pár hodin budete věnovat jen a pouze jemu.

Také pomáhá, pokud o narozeném miminku mluvíte jako o „našem dítěti“. Zvláště batolata mají rádi „vlastnictví něčeho“. Pokud budou mít pocit, že je to i jejich dítě, tak se o něj budou rádi starat.

Na období po narození mladšího sourozence, také se starším dítětem neplánujte žádné „velké akce“. Pokud s vámi například to starší dítě doposud spalo v ložnici, tak jej tam nechte spát i nadále (nebo ještě lépe ho přestěhujte do jeho pokojíčku dostatečně brzy před narozením sourozence). Pokud máte v plánu začít učit to starší chodit na nočník, tak to o pár měsíců odložte.