Kojenecká žloutenka a následky

Kojenecká nebo také novorozenecká žloutenka se může, ve větší čí menší míře, objevit u velké většiny čerstvě narozených miminek. Ve většině případů to ale neznamená žádné závažnější zdravotní riziko. V následujícím článku se podíváme na to proč, a jak vzniká kojenecká žloutenka, jak se léčí, a jaké mohou být její následky.

Co je to kojenecká žloutenka a jak vzniká?

Až do porodu získávalo dítě kyslík z krve matky. Pro dostatečný přísun kyslíku ale dítě potřebuje větší množství červených krvinek (efektivita přenosu kyslíku z krve matky je značně nižší než při okysličování v plicích). Po porodu, ale dítě začne dýchat a krev se tak již okysličuje přímo v plicích. A již tedy nepotřebuje tak velké množství červených krvinek. Začne tedy docházet k jejich samovolnému odbourávání.

Při rozkládání červených krvinek se uvolňují krevní barviva biliverdin a bilirubin. Ta jsou obvykle zpracována játry. I u dospělého člověka dochází k neustálému vzniku a zániku červených krvinek. Je to tedy zcela přirozený proces.

Játra novorozence jsou ale ještě „nezralá“ a tak nezvládají tak velký „příval“ bilirubinu. Ten se tedy hromadí v těle a to vyvolává typické nažloutlé zbarvení pokožky a očního bělma.

U všech novorozenců se pak v porodnici sleduje, zda se neprojeví příznaky kojenecké žloutenky. Dítě s hladinou bilirubinu v rámci 5 miligramů na decilitr (mg / dl) je považováno za normální, zatímco něco více než 5 mg / dl je již zvýšená hladina. Většina dětí s nízkou až střední úrovní žloutenky nebude potřebovat sofistikovanou léčbu, a žloutenka sama vymizí po jednom nebo dvou týdnech.

Jaké jsou příznaky kojenecké žloutenky?

Mezi typické příznaky kojenecké žloutenky patří zažloutnutí kůže a očního bělma. Dalšími příznaky novorozenecké žloutenky je spavost (i když čerstvě narozené děti obecně hodně spí, i více než 16 hodin denně) a potíže s příjmem potravy.

Jaké jsou následky kojenecké žloutenky

I když kojenecká žloutenka vždy znamená určitý „problém“, v naprosté většině případů nezanechává žádné trvalé následky. Ve velké většině případů si s ní organismus novorozence poradí sám během několika málo dní.

Pouze ve zcela vzácných případech může mít kojenecká žloutenka tak vážný průběh, že pak vede ke zdravotním problémům. V extrémních případech pak může hrozit i trvalé poškození mozku, poruchy učení nebo mentální postižení. To jsou ale opravdu jen velmi vzácné případy. Přesto se ale nevyplatí kojeneckou žloutenku podceňovat.

Léčba kojenecké žloutenky

K zmírnění následků a léčbě kojenecké žloutenky poměrně hodně přispívá kojení dítěte. Matky, které již během několika hodin po porodu, začnou kojit své dítě, značně snižují riziko vzniku nebo dalšího rozvoje kojenecké žloutenky. Velmi pak pomáhá časté a pravidelné kojení. To vede ke zvýšení hmotnosti dítěte a urychluje vývoj jater. V ideálním případě by novorozenci, několik dní po porodu, měli být kojeni i 8x – 12x denně.

Další prostředky léčby kojenecké žloutenky zahrnují vystavení dítěte ultrafialovému světlu. Ultrafialové světlo, totiž rozkládá bilirubin na látky, které již nemusí být pro vyloučené z těla zpracovány v játrech. Ultrafialové světlo tedy napomáhá tomu, aby se přebytečný bilirubin rychleji vylučoval z těla.

V ojedinělých případech, kdy se jedná o těžkou formu kojenecké žloutenky, může vaše dítě potřebovat transfuzi krve. U naprosté většiny dětí ale postačuje světelná terapie (UV záření). To si v prvních dnech života „užije“ velká většina miminek. Ta je zcela neškodná (pokud jsou dodržovány limity maximální přípustné expozice UV záření).