Kalkulačka PPM: Kolik je mateřská v roce 2023?

Pro těhotné ženy a ženy, kterým se narodilo dítě, nabízí stát dva typy finanční podpory. Jedná se především o „mateřskou“ (přesněji peněžitou pomoc v mateřství, PPM) a rodičovskou (rodičovský příspěvek). Připravili jsme pro vás aktuální verzi kalkulačky pro výpočet výše peněžité pomoci v mateřství („mateřské“) v roce 2023.

Sami si tak můžete spočítat, kolik byste dostávali od státu v době před porodem a po porodu. Podíváme si i na to jaké jsou podmínky pro získání mateřské, kdo na ni má nárok a kdo ne, a jak se počítá její výše. V neposlední řadě si pak povíme i to, jak je to s nárokem na PPM u otce dítěte.

Mateřská, neboli peněžitá pomoc v mateřství spadá mezi nemocenské dávky. Podobně jako na nemocenské dávky v době pracovní neschopnosti, nebo na ošetřovné, na ni mají nárok především ti, kdo jsou zaměstnáni (a zaměstnavatel za ně platí nemocenské pojištění). To je rozdíl oproti rodičovské (rodičovskému příspěvku), která spadá pod sociální dávky a není podmíněna nějakým zaměstnáním nebo jiným předchozím příjmem.

Kalkulačka: Výpočet výše mateřské (PPM) v roce 2023

Zvýšení mateřské a změny od 1. 1. 2023

Základní podmínky pro získání mateřské a její výši, se v roce 2023 nijak nemění. Dochází pouze k pravidelném zvýšení redukčních hranic (ty se mění obvykle každý rok a jsou společné pro všechny nemocenské dávky):

1 redukční hranice = do 1345 Kč se započítá 100%
2 redukční hranice = od 1345 Kč do 2017 Kč se započítá 60%
3 redukční hranice = od 2017 Kč do 4033 Kč se započítá 30%
nad 4033 Kč se nezapočítá nic

Reálně se tedy výše PPM za jeden kalendářní den v roce 2023 zvyšuje o jednotky (maximálně pár desítek korun), celkově pak o několik málo stokorun. Ale i to se může hodit.

Jaká je délka mateřské a kdy se vyplácí

Peněžitá pomoc v mateřství se obvykle začíná vyplácet v období od 6 do 8 týdne před porodem a souvisí s tím, že těhotná žena nastupuje na mateřskou dovolenou. Pokud by se žena rozhodla pracovat až do porodu, pak během doby co pracuje (ve stejném zaměstnání) nemůže dostávat PPM, a ve výsledku by si tím dobu, po kterou bude mateřská vyplácena, zkrátila.

Mateřská se vyplácí podle toho, jestli se vám narodí jedno nebo dvě děti (resp. více než jedno dítě) a to tak že:

Při narození jednoho dítěte je délka mateřské 196 dní (tedy 28 týdnů)
Při narození dvou a více dětí je délka mateřské 259 dní (tedy 37 týdnů)
Pokud by mateřskou čerpal otec dítěte, pak je její délka 22 týdnů

Mateřská se vyplácí podobně jako výplata, vždy za předchozí kalendářní měsíc. Konkrétní výplatní termín se může v jednotlivých městech lišit, podle toho jak má ten který úřad nastavené výplatní termíny, vždy byste ale mateřskou měli dostat nejpozději před koncem aktuálního měsíce.

Kdo má nárok na mateřskou

Jak již bylo zmíněno výše, nárok na peněžitou pomoc v mateřství je podmíněn tím, že žena (popř. otec dítěte) je zaměstnaný a zaměstnavatel za něj odvádí nemocenské pojištění. Zde jen pozor na to, že u některých typů zaměstnání – například práce na dohodou o provedení práce (DPP) nebo u práce na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nemusí zaměstnavatel nemocenské pojištění platit (u DPP je to až od příjmu nad 10000 Kč/měsíc, u DPČ je to při sjednání rozhodného příjmu od 4000 Kč).

Obdobně pak OSVČ bude mít nárok na PPM pouze v případě, kdy si bude hradit nemocenské pojištění. Zatímco placení sociálního a zdravotního pojištění je povinné, to nemocenské si platí podnikatelé/živnostníci dobrovolně (a nemalá část u nich, si jej tedy vůbec neplatí). Minimální nemocenské pojištění, je v roce 2023 ve výši 168 Kč měsíčně.

Jaké jsou podmínky pro nárok na mateřskou

Aby vznikal nárok na mateřskou, musí být splněno několik základních podmínek:

V posledních dvou letech před nástupem na mateřskou musí být žena (otec) účastníkem nemocenského pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní (to že měla žena/muž více zaměstnání nevadí)
V době zahájení mateřské musí být žena (otec) zaměstnána (to, že je třeba v pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství, ničemu nevadí)
Pokud je žena nezaměstnaná tak jí nárok na PPM vznikne pouze, pokud od skončení posledního zaměstnání (během kterého již byla těhotná) neuplynulo více než 180 dní (ochranná doba)

Nárok na mateřskou u studentky nebo nezaměstnané ženy?

Pokud je žena před porodem nezaměstnaná, tak obvykle nárok na mateřskou nemá. Výjimkou je situace, kdy těhotná žena ukončí zaměstnání (třeba proto že má pracovní poměr na dobu určitou, jinak totiž platí, že těhotnou ženu nemůže zaměstnavatel „jen-tak“ propustit).

Pokud by k ukončení zaměstnání došlo do 180 dní od nástupu na mateřskou a byla současně splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění v délce 270 dní, pak nárok mít bude. Jinak bohužel ne, protože za nezaměstnané stát platí jen zdravotní pojištění, nemocenské pojištění ale hrazeno není.

Obdobná situace je i u studentek, které během studia (nebo krátce po jeho ukončení) otěhotní. Za studenty také stát neplatí nemocenské pojištění. Těhotná studentka by mohla mít nárok na PPM pouze v případě, že by před zahájením mateřské úspěšně dokončila studium (VŠ nebo SŠ) a nastoupila do nějakého zaměstnání.

Kdy má nárok na mateřskou otec (tatínek) dítěte?

Pokud žena nemá nárok na mateřskou, nebo ji z různých důvodů nechce čerpat, může si případně o PPM požádat i otec dítěte. Pro něj ale platí trochu odlišné podmínky.

Musí také splňovat podmínku, že je v době zahájení PPM zaměstnaný, a že má 270 kalendářních dní nemocenského pojištění v posledních dvou letech. Dále pak otec dítěte může na mateřskou nastoupit až od začátku 7 týdne po narození dítěte. V takovém případně má pak i adekvátně kratší délku mateřské – pouze 22 týdnů (na rozdíl od ženy, která má 28 týdnů).

Otec dítěte také musí s matkou dítěte uzavřít dohodou o převzetí dítěte do péče. Na jejím základě si pak v zaměstnání vyřídí mateřskou dovolenou a na ČSSZ (resp. OSSZ) si vyřídí PPM. Během doby, kdy muž čerpá mateřskou, nesmí vykonávat stejné zaměstnání (vykonávat stejnou pracovní činnost pro stejného zaměstnavatele).