Kdy je nárok na výživné a alimenty v roce 2024

Problematika nároku na výživné (alimenty) a jeho výše, může být řešena v celé řadě životních situací. Mezi ty nejtypičtější patří rozvod, kdy bývá řešeno výživné na dítě (děti), nebo výživné pro manželku (manžela). Jinou, poměrně častou situací, je výživné pro těhotnou ženu, která nežije (není provdána), s otcem dítěte.

Kdo má povinnost platit výživné

Vyživovací povinnost je upravena zákonem číslo 89/2012 – Nový občanský zákoník. Ten rozlišuje několik případů vyživovací povinnosti.

Vzájemná vyživovací povinnost manželů = Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje v zásadě stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Tím je myšleno především to, že manželé by se měli společně podílet na nákladech své společné domácnosti.

Vyživovací povinnost rozvedených manželů = Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.

Vyživovací povinnost předků a potomků = Platí také obecná vyživovací povinnost, kterou mají jak rodiče vůči dětem, tak ale i děti vůči rodičům (typicky třeba pokud jsou již rodiče v důchodu a odkázáni na velmi nízký/žádný příjem, pak je zde i vyživovací povinnost dítěte vůči svému rodiči)

Vyživovací povinnost otce dítěte = pokud těhotná žena (resp. žena, která porodila dítě) neuzavřela s otcem dítěte sňatek, ten má přesto vůči ní vyživovací povinnost a to až po dobu 2 roků po porodu

Kromě toho je i několik dalších případů vyživovací povinnosti, třeba mezi vzdálenějšími příbuznými (ti mají vyživovací povinnost, jen pokud nejsou žádní bližší příbuzní).

Výživné na dítě po rozvodu

Snad nejčastějším případem, kdy jsou řešeny alimenty, jsou rozvody. Rozvedení rodiče se mohou, dohodnout na výši alimentů (výživného). Pokud s dohodou souhlasí oba dva, pak zde není žádné zákonné omezení. Rodiče se tak mohou dohodnout, že výživné nebude platit ani jeden z nich (to často bývá třeba u střídavé péče, kdy je dítě každý týden s jiným rodičem). Stejně tak se mohou domluvit na libovolné výši alimentů.

Pokud se nedohodnou, pak je potřeba se obrátit na soud s žádostí o stanovení vyživovací povinnosti a toho, jak vysoké budou alimenty.

Zde platí, že aktuálně sice existuje přesný přesný vzorec a tabulka, pro výpočet výživného. Stále se ale jedná jen o doporučení. Všechny tabulky a další metodiky, nejsou právně závazné. Zákon pouze říká, že by dítě mělo mít zajištěnu životní úroveň, která je shodná s životní úrovní rodičů. Soud by tedy měl přihlížet k majetkovým poměrům toho z rodičů, který bude povinen platit výživné.

Za poslední roky vzniklo několik návrhů, které upravují výši výživného (viz zde: tabulka výživné na dítě). A i když soudy berou tyto tabulky na vědomí a obvykle se jimi řídí, není takto doporučená výše výživného právně vymahatelná. Finálně stanovená výše výživného je tedy výsledkem rozhodnutí konkrétního soudce.

Životní etapa/věk dítěte	Výživné na 1 dítě	Výživné na 2 děti	Výživné na 3 děti	Výživné na 4 děti
Předškolní věk (0 – 5 roků)	14%	12%	10%	8%
I. stupeň ZŠ (6 – 10 roků)	16%	14%	12%	10%
II. stupeň ZŠ (11 – 15 roků)	18%	16%	14%	12%
SŠ a vyšší vzdělávání (16 roků a více)	20%	18%	16%	14%
Maximální částka (*)	pevná částka	66% nebo pevná částka	55% nebo pevná částka	50% nebo pevná částka

(*) Podle doporučení Ministerstva spravedlnosti, ale výsledná částka výživného, nesmí překročit určitou hranici – tomu, kdo platí výživné, musí zůstat buď pevná částka nebo jde o % z čistého příjmu. Pevná částka, je stejná jako nezabavitelné minimum při exekuci nebo insolvenci. V roce 2024 se jedná o 12 705 Kč + 1/3 ze zbylé části čistého příjmu.

Pro výpočet výše alimentů pak můžete použít tuto naši kalkulačku: Kalkulačka výživné na dítě 2024.

Výživné na zletilé dítě

Na výživné má nárok nejenom nezletilé dítě. Na alimenty má nárok i zletilé dítě a to především v případech, kdy nadále vykonává soustavnou přípravu na budoucí povolání (tedy především studium střední, vyšší odborné, vysoké školy apod.).

Neplatí zde žádný striktní limit věku. Zatímco jinde se operuje třeba s termínem „nezaopatřené dítě“, což může být student až do věku 26 roků, u výživného ale žádná podobná věková hranice není. Při posuzování nároku na výživné se hodnotí především to, zda je dítě schopno si samo zajistit výživu.

Takže třeba když dítě odejde ze školy v 16 letech a začne pracovat, vyživovací povinnost končí. Když dítě v 18 ukončí školu a je nezaměstnané, nemůže najít práci, vyživovací povinnost trvá. V tomto případě by k ukončení vyživovací povinnosti docházelo, pouze pokud by se dítě vyhýbalo nalezení zaměstnání. Stejně tak není možné zletilému dítěti zakazovat další studium.

Podobně jako u rozvodu – pokud se zletilé dítě a rodič, který má povinnost platit alimenty nedohodnou, je nutné obrátit se na soud, který posoudí oprávněnost nároku na výživné, případně ho může, zamítnou, snížit jeho výši, nebo ponechat tak jak je.

Výživné na manželku při rozvodu

Při rozvodu může soud stanovit i vyživovací povinnost jednomu z manželů vůči druhému. A to především v případech, kdy se jeden z manželů není schopen sám živit z nějakého důvodu, který má původ v manželství. To může být třeba i z důvodu špatného zdravotního stavu, celodenní péče o dítě, s ohledem na věk apod.

Vyživovací povinnost je zde vzájemná, tedy jak manželky vůči manželovi tak i manžela na manželku. Častější je ale případ, kdy je soudem uložena vyživovací povinnost manželovi (zpravidla z důvodu vyššího příjmu a také toho, že ženy častěji bývají v domácnosti a pečují o děti)

Výživné pro těhotnou ženu a po porodu

Na výživné a náhradu nákladů spojených s těhotenstvím má nárok i neprovdaná žena. Otec dítěte má jednak povinnost hradit výživné ženě, která porodila jeho dítě a to až do věku 2 let dítěte. Podobě, jako i u jiných alimentů, se zde přihlíží k majetkové situaci otce dítěte. Výživné by mělo být stanoveno v takové výši, aby žena měla zajištěnu stejnou životní úroveň, jaké by dosahovala v manželství s otcem dítěte.

Výživné pro neprovdanou ženu, která porodila dítě, se řeší odděleně od výživného pro narozené dítě.

Kromě alimentů po porodu má žena nárok i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím – typicky třeba zajištění potřebných léků v souvislosti s těhotenstvím, zakoupení těhotenského oblečení, zajištění potřebné výživy během těhotenství.

Naopak věci jako kočárek, postýlka, výbavička pro dítě se do nákladů spojených s těhotenstvím nezahrnují. Ty by měli být vyřešeny v rámci výživného pro dítě.